Článek
Pražská vodohospodářská společnost si nechala zpracovat studii, která potvrdila, že díky nové stoce B lze získat energetický potenciál v řádu šest až osm megawattů.
„To odpovídá potřebám několika tisíc domácností. Jde o zhruba 295 tisíc metrů podlahové plochy,“ uvedla pro Novinky tajemnice Pražské vodohospodářské společnosti Hana Kletečková.
Využití tohoto tepelného potenciálu je přímo spojeno s výstavbou nové kmenové stoky B, která má být hotová do roku 2030 za 1,1 miliardy korun. Sloužit bude nejen rozvojovému území Bubny–Zátory v Praze 7, ale i dalším dvěma významným lokalitám.
„Potřebujeme zkapacitnit kanalizační stoku pro výstavbu na třech rozsáhlých pražských brownfieldech: Žižkově, Rohanu a v Bubnech. Během dvaceti let by v jejím povodí totiž mohlo přibýt až 110 tisíc bydlících a pracujících,“ řekl náměstek primátora Petr Hlaváček (STAN).
Podobná řešení už v Praze existují
Rozšířením stokové sítě se zároveň otevře možnost využívat odpadní vodu i jako zdroj energie. „V zahraničí se inspirujeme především v Rakousku, Švýcarsku a Německu, kde má využívání tepla z odpadní vody dlouhou tradici,“ sdělila tajemnice Pražské vodohospodářské společnosti.
Podobná řešení už dnes ale v Praze existují. Technologie využívající odpadní vodu k vytápění a chlazení je v provozu například v mrakodrapu V Tower na Pankráci v Praze 4, kde se uplatňuje pro energeticky úspornější provoz budovy.
V rámci návrhu kolem miliardové stoky B jsou plánována čtyři energocentra. „Technologie pracuje na principu tepelných čerpadel, která využívají teplo z odpadní vody. Ta je vedena přes výměníky tepla, kde ohřívá teplonosné médium. Získaná energie se pak využívá k vytápění nebo ohřevu vody. V opačném režimu může systém fungovat i jako zdroj chladu,“ upřesnila Kletečková.
Ve studii byla podle informací Pražské vodohospodářské společnosti vyhodnocena jako vhodnější varianta takzvané Off-Line technologie, kdy se část odpadní vody ze stoky převede do samostatného technologického okruhu – projde mechanickým předčištěním, čerpací stanicí a následně přes výměníky tepla v energocentrech. Odtud se ochlazená nebo ohřátá voda vrací zpět do stoky.
„Mezi výhody systému patří vyšší účinnost výměníku tepla a celého systému, možnost rozšiřování výkonu na etapy, ale i snazší údržba a servis, protože technologie není pevně zabudována do stoky, a odstávky nebo opravy jsou jednodušší,“ dodala Kletečková s tím, že je možné zásobovat i vzdálenější objekty, z ekonomického hlediska do zhruba 250 metrů od tělesa stoky.
Dalším velkým pražským projektem, který bude pracovat s vyčištěnou odpadní vodou, je připravované Energocentrum Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Nabídnout má ještě vyšší výkon.
