Článek
„Hlavní pamětní list, nadepsaný ‚Pozdrav z dřívějších dob čtenáři!‘, popisuje průběh požáru i následnou obnovu. Připomíná také knížete Johanna Adolfa ze Schwarzenbergu, který financoval rekonstrukci vyhořelé části zámku,“ řekla kastelánka vimperského zámku Ludmila Čiháková.
Doplnila, že na dalších listinách jsou jména úředníků, stavitelů a řemeslníků, kteří se na obnově zámku podíleli.
„Do opravené makovice jsme nyní vložili schránku, kde zanecháváme zprávu o tom, v jaké chvíli se vimperský zámek nachází, co se podařilo zachránit a kdo u toho byl. Je to vzkaz lidem, kteří jednou budou stát na našem místě a budou o zámek pečovat stejně jako dnes my,“ uvedl ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Národní památkový ústav spravuje vimperský zámek jedenáctým rokem a rozsáhlý objekt postupně opravuje.
„První etapa oprav v letech 2017 až 2021 se soustředila především na zpřístupnění dalších částí zámku návštěvníkům a vytvoření odpovídajícího návštěvnického zázemí. Vznikly tři nové prohlídkové trasy a muzejní expozice a opravena byla významná část Horního zámku,“ uvedla mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.
Historické listiny popisují průběh požáru, který zámek zničil.
Na tuto etapu pak navázaly v letech 2023 až 2026 opravy, jejichž součástí byla právě rekonstrukce Hodinové věže.
„Pozornost se postupně přesouvá k dalším částem rozsáhlého areálu. Třetí etapa se zaměří na Dolní zámek, a především na záchranu mimořádně cenného, v evropském kontextu unikátního renesančního sálu s malovaným záklopovým stropem o ploše přibližně 250 metrů čtverečních,“ dodala Slabová.
Práce mají začít letos na podzim. Vimperský zámek zůstává i během obnovy návštěvníkům otevřený.
Na listině jsou i jména řemeslníků a stavebníků, kteří zámek opravovali.
Památkáři nyní do makovice věže uložili schránku s informacemi z roku 2026.
