Článek
Jak objasnil ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc, vedle současných archeologických výzkumů, které muzeum realizuje na mnoha místech hlavního města Moravy, se archeologové pravidelně vracejí i k nálezům svých předchůdců, což je i případ nejnovějšího bádání zaměřeného na vznik města.
„Příkladem je kostra objevená už v roce 1980 při výzkumu na Starém Brně. Tehdy bylo téměř nemožné získat z malého úlomku kosti přesnější dataci. Dnes je díky spolupráci s radiokarbonovou laboratoří v polské Poznani podobná analýza běžnou součástí archeologického výzkumu,“ popsal podrobnosti vedoucí archeologického oddělení muzea Petr Vachůt.
Jak vědci zjistili, základy Brna neležely přímo pod Petrovem, ale v prostoru dnešního Mendlova náměstí. „Cesta do těchto míst vedla brodem přes řeku Svratku z míst, která jsou dnes součástí Vídeňské ulice. Právě zde vzniklo v průběhu 10. a 11. století opevněné sídlo, z něhož se postupně vyvinulo první městské centrum. Když původní území přestalo prostorově dostačovat, přesunulo se sídlo na přelomu 12. a 13. století o několik set metrů na severovýchod – pod návrší Petrov, tedy směrem na současné Dominikánské náměstí, kde se rozvíjí dodnes,“ popsal pro Novinky historik Vachůt.
O významu míst před brodem přes řeku svědčí i záchranný archeologický výzkum, který prováděla společnost Archaia ve Vídeňské ulici v letech 2009–2012, kdy byly naproti konventu Milosrdných bratří odhaleny základy románské rotundy a přilehlého pohřebiště. Archeologové zde odkryli základové zdivo lodě kruhového půdorysu s podkovovitou apsidou a přes 500 hrobů z 11. a 12. století.
Snímek z odkrývání nejstarších hrobů u rotundy nalezené u starobrněnského kláštera v roce 1984
Není hrad jako hrad
Na vyobrazené hypotetické rekonstrukci původního brněnského sídla (úvodní obrázek článku) je označen vznikající „hrad“ na březích řeky. Mohutnou kamennou stavbu podle současných představ však na obrázku nenajdete.
„Výraz hrad tehdy neoznačoval kamennou stavbu, ale opevněné území, přičemž ani obranné valy nebyly z kamene, nýbrž z dřevo-hliněné ohrady. Šlo o území, kde sídlil vládce oblasti a vedení tehdejší církve,“ vysvětlil Novinkám Petr Vachůt. „Použít výraz město rovněž nelze, protože ten se začal používat až ve 13. století,“ doplnil historik.
Vznik už před rokem 1000
Písemné prameny o vzniku Brna jsou skoupé. První zmínka se nachází až v Kosmově kronice k roku 1091, kdy již původní sídlo dlouho existovalo. Archeologové už také vědí, kde stály dvě nejstarší kamenné stavby tehdejšího Brna – rotunda v areálu dnešního starobrněnského kláštera a rotunda ve Vídeňské ulici. Obě vznikly v 11. století.
Obdobnou rotundu, rovněž se hřbitovem, nalezli v dnešní Vídeňské ulici tedy ještě před brodem archeologové společnosti Archaia při záchranném výzkumu prováděném mezi lety 2009–2012.
Muzeum města Brna nyní znovu vyhodnocuje výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu z let 1976–1984, při němž byla rotunda u starobrněnské baziliky objevena. Součástí nového zpracování jsou i moderní přírodovědné analýzy včetně radiokarbonového datování.
Samotná kamenná stavba však své stáří neprozradí. Naději představuje hřbitov, který rotundu krátce po její výstavbě obklopil. Z nejhlouběji uloženého, a tedy patrně nejstaršího hrobu byl proto odebrán vzorek lidské kosti a odeslán do laboratoře v Poznani.
„Výsledek ukázal, že pohřbený zemřel mezi lety 978 až 1049. Na první pohled nejde o překvapení – dosavadní archeologické poznatky stejně předpokládaly vznik rotundy v průběhu 11. století. Nové datování ale přináší důležitou informaci: vznik nejstaršího Brna lze dnes zcela reálně hledat už před rokem 1000,“ vysvětluje mluvčí Muzea města Brna Pavel Žára.
A pátrání nekončí. Archeologové budou dál vytipovávat vhodné vzorky a postupně je podrobovat dalším analýzám. Každý nový výsledek může časové rozmezí ještě více zúžit a přiblížit nás konkrétním rokům, kdy první „Brňané“ osídlili břehy Svratky.
