Článek
Konkrétně byla obě sochařská díla zakopána v opuštěném římsko-byzantském vinařském lisu. „Během vykopávek vinařského lisu jsme si všimli, že ze země něco vyčnívá, a dělníci mě zavolali,“ popsal vedoucí výkopových prací Michael Sorotzkin, archeolog z Izraelského úřadu pro památky.
„Měli jsme pocit, že se chystáme objevit něco, co tam vůbec nemělo být. Najednou jsme si uvědomili, že nejde o keramiku, ale o mramor. Pak se postupně odhalily obě sochy. Dodnes jen těžko hledám slova, bylo to prostě úžasné,“ nechal se slyšet podle listu Ha'arec.
Podle něj byly sochy po odkrytí v natolik dobrém stavu, že to bylo „až příliš skvělé na to, aby to byla pravda“. „Je nesmírně vzácné najít dvě kompletní busty, protože byly obvykle znovu využívány – kvůli materiálu nebo k jiným účelům,“ sdělil agentuře Reuters v Muzeu země izraelské (muzeum Erec Jisra'el) v Tel Avivu, kde byly sochy vystaveny.
„Mít je tady před sebou po 1700 letech strávených pod zemí je opravdu neuvěřitelné,“ dodal.
Zatím se neví, koho by mohla zpodobňovat druhá socha
Vědci objevili na podstavci jedné z mramorových postav vyryté starořecké jméno „Lykúrgos“ a domnívají se, že odkazuje kupříkladu na legendárního zakladatele státního zřízení Sparty, a to vzhledem k „vážným rysům tváře zobrazené postavy“.
„Jednou z možností je, že jde o Lykúrga ze Sparty, zakladatele systému výchovy a vojenské disciplíny, díky němuž je Sparta dodnes připomínána,“ uvedl podle serveru The Times of Israel jeden z vedoucích výzkumu Eliran Oren.
Upozornil však, že jde o poněkud komplikovanou hypotézu. „Protože historici se o něm začali zmiňovat až několik set let po době, kdy měl údajně žít, takže ani nevíme, zda šlo o skutečnou, nebo fiktivní postavu,“ vysvětlil.
Další možností je, že busta představuje Lykúrga z Athén, státníka a řečníka, který žil ve 4. století před naším letopočtem. Je tedy možné, že se nakonec podaří prokázat, že socha zobrazuje jednu z těchto osobností, nicméně výzkum je podle Orena „stále v rané fázi“.
Druhá busta zatím nebyla identifikována, avšak Sorotzkinův tým se domnívá, že by mohlo jít o filozofa, a to „díky klidu a moudrosti, které vyzařují z jeho kamenných rysů“.
Záhadou je, jak se busty dostaly do Binjaminy několik set let poté, co byly vytvořeny. Zatímco badatelé datovali sochy do 2. nebo 3. století našeho letopočtu, tedy do období vrcholné římské nadvlády v této oblasti, vinařský lis, v němž byly nalezeny, byl podle Orena zřejmě postaven až o několik století později.
Nejpravděpodobněji vznikl v byzantském období, přibližně mezi 5. a 7. stoletím n. l., což znamená, že sochy byly už tehdy starožitnostmi, když byly uloženy do země. Datování se ale může ještě zpřesnit.