Článek
„Je to na první pohled kvalitní výrobek z pálené hlíny. Nádoba pravděpodobně pochází z Porýní nebo z Panonie. K nám se buď dostala s Římany, anebo si ji někdo přivezl z výpravy jako válečnou kořist,“ řekl Novinkám Pavel Fojtík z Ústavu archeologické památkové péče (ÚAPP).
Podobné džbány se například našly až na území římského sídla Aquincum, tedy v oblasti, která je dnes součástí Budapešti. Snem císaře Marca Aurelia bylo ve druhé polovině druhého století našeho letopočtu vytvořit na území germánského kmene Markomanů novou provincii jménem Marcomannia.
Na jihu měla začínat u Dunaje a končit někde na severu dnešní Moravy s hlavním centrem na vrchu Hradisko pod Pálavou, kde si vybudovala své opevnění i desátá římská legie. Plány Římanům nevyšly. Germáni kladli tuhý odpor, což je vidět i v úvodní scéně filmu Gladiátor.
Po smrti Marca Aurelia nařídil jeho nástupce a syn Commodus stáhnout se na jih k Dunaji.
Vyroben v 1. až 3. století, na Moravu se mohl dostat později
Nicméně zboží z území Římské říše už čile proudilo na sever. „Pokud tato nádoba byla v té době v nějaké germánské domácnosti, byla určitě považována díky své kvalitě za velmi cennou. O jejím římském původu není s ohledem na oranžovou barvu i techniku zpracování pochyb,“ uvedl Fojtík.
Džbán byl vyroben mezi prvním až třetím stoletím, ale na Moravu se mohl dostat i trochu později, například při stěhování národů jako součást nějaké válečné trofeje.
Džbán v nalezeném hrobě. Nádoba se zachovala, kosti byly shrnuty na hromadě, protože hrob byl před staletími vykraden.
Ten, s kým byla pohřbena, dostal do hrobu kvalitní kus keramiky. Jeho kosti se našly zpřeházené a zčásti rozlámané. „Vykrádači hrobů si počínali velmi nešetrně. Na džbánu patrně vznikly při jejich řádění dva oděrky. Nechali to bez povšimnutí. Šli po zlatě či stříbře, nebo po dalších kovech či ozdobách,“ doplnil archeolog.
Vědci zkoumají kostru a možná se jim podaří upřesnit, kdy tento člověk žil. Bádání by mohlo také objasnit, k čemu se džbán používal. Lehce by to mohlo jít v případě, že by v něm bylo mléko, protože jeho stopové prvky jsou v nádobě stále.
Džbán se našel na místě, kde se nyní buduje cyklostezka, která spojí Těšice na Prostějovsku a Ivanovice na Hané na Vyškovsku. Při výkopových pracích se našly i keltské hroby a doklady o osídlení tohoto místa až z mladší doby bronzové, římský džbán je ale unikát.
Figurína legionáře v expozici Brána do Římské říše v Pasohlávkách na Brněnsku. Za ním vrch Hradisko, na němž kdysi sídlila desátá legie.
