Článek
Studie publikovaná v Nature Geoscience ukazuje, že výrazné letní vysychání Evropy od 80. let není způsobeno jen růstem teplot, ale z velké části také změnami atmosférické cirkulace. Nad Evropou jsou stále častěji tlakové výše, které jsou spojeny se slunečným a teplým počasím. Naopak situací s cyklonálním prouděním, které přináší více srážek a oblačnosti, ubývá.
Když je častěji jasná obloha a vyšší teploty, zvyšuje se výpar vody z krajiny. Zároveň je také méně srážek, což v kombinaci způsobuje dlouhodobá sucha v Evropě.
„Naše studie ukazuje, že tyto změny v atmosférické cirkulaci podstatně přispívají k letnímu suchu. Výslednou vědeckou výzvou je, že zavádějí vysokou míru nejistoty do projekcí budoucího sucha v Evropě. Zatímco mechanismy přímých účinků globálního oteplování jsou dobře pochopeny, stále existuje značná nejistota ohledně toho, co tyto změny v atmosférické cirkulaci pohání,“ objasnil hlavní autor studie István Dunkl z Meteorologického ústavu Univerzity v Lipsku.
Z výsledků studie vyplývá, že změny cirkulace vysvětlují přibližně 55 % poklesu letní půdní vlhkosti ve středních zeměpisných šířkách Evropy. Jasná obloha a vysušování půdy pak také přispívají k rychlejšímu oteplování.
Pokles letní vlhkosti půdy v Evropě v letech 1980–2024 a (dole) jeho rozklad na složky související se vzrůstem teploty související s klimatickou změnou (thermodynamic) a atmosférickou cirkulací (dynamic)
Není zřejmé, jestli jsou změny proudění důsledkem klimatických změn, nebo jde o přirozenou variabilitu klimatu.
Je však jisté, že oba mechanismy se mohou podporovat. Kombinací vlivu globálního zvyšování teplot a příhodných synoptických situací tak mohou být teploty v Evropě ještě vyšší, než kdyby zde hrál roli jen jeden z těchto faktorů.
„Zjistili jsme také, že dopad změny klimatu na vlhkost evropské půdy se rok od roku liší. V létě s malým množstvím srážek má změna klimatu obzvláště silný vliv na vysychání půdy,“ uzavřel Dunkl.
