Článek
K tomuto závěru dospěla nová analýza iniciativy World Weather Attribution (WWA), která zkoumala letošní sucho napříč Evropou. Autoři hodnotili nejen množství srážek, ale také půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu z krajiny.
Její výsledky ukazují, že dnes může být sucho výrazně horší než před několika desetiletími, i kdyby spadlo podobné množství srážek. Jinými slovy, samotný déšť už není jediným hlavním faktorem, který rozhoduje o tom, zda nastane sucho.
Důvodem je oteplování klimatu. Teplejší vzduch dokáže pojmout více vodní páry, a proto z půdy, vegetace i vodních ploch odčerpává více vody. Čím je vyšší výpar, tím rychleji krajina po dešti znovu vysychá.
„Zatímco v dlouhodobém vývoji nejsou změny srážek jednoznačné, tak naopak takzvaná výparná poptávka atmosféry v důsledku oteplování výrazně roste a s ní roste také riziko a intenzita půdního sucha,“ říká hydrolog Oldřich Rakovec z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, který se na studii podílel.
Letošní sucho v Evropě (a jeho dopady) má nečekanou příčinu: ne ani tak chybějící déšť, jako spíš vedro.
— faktaoklimatu.cz (@faktaoklimatu) July 27, 2026
Nová analýza skupiny World Weather Attribution ukazuje, že za rychlým nástupem letošního sucha stojí hlavně série vln veder. Vysoké teploty „vytáhly" vodu z půdy mnohem… pic.twitter.com/Z6CCqTXHRf
Výsledky ukazují, že v západní Evropě je letošní půdní sucho kvůli klimatické změně přibližně pětkrát pravděpodobnější než ve světě, který by bez člověkem způsobené klimatické změny byl o 1,4 °C chladnější. Ve východní Evropě, kde srážkový deficit přetrvává už od loňského roku, je podobná situace dokonce zhruba jedenáctkrát pravděpodobnější.
Vodu bude potřeba zadržet v krajině
Důsledky jsou už patrné napříč Evropou. Francie letos zažívá rekordní sucho a očekává nejhorší úrodu za posledních 50 let. V Rumunsku přišlo v posledních letech kvůli opakovanému suchu vniveč více než milion hektarů zemědělské půdy. Středomoří zase zasáhly jedny z nejrozsáhlejších lesních požárů ve 21. století.
Nedostatek vody se projevuje také na řekách. Nízké průtoky omezují lodní dopravu, zvyšují teplotu vody a představují problém pro říční ekosystémy i výrobu elektřiny v oblastech závislých na vodních zdrojích.
Studie uvádí i příklad z Česka. Hydrologická simulace ukazuje, že průměrný průtok Labe v Děčíně byl mezi dubnem a červnem letošního roku nejnižší od začátku měření v roce 1950. Mimořádně nízké stavy vody potvrzují také měření Českého hydrometeorologického ústavu a údaje Povodí Labe.
„Stejné množství deště proto dnes nemusí znamenat stejné množství vody dostupné v půdě a řekách jako před několika desetiletími. Pro Česko je toto zvlášť důležité, protože leží na evropském rozvodí, naprostá většina vody od nás odtéká a jsme závislí především na srážkách, které spadnou přímo na našem území,“ upozorňuje Rakovec.
Podle autorů studie proto bude stále důležitější zadržovat vodu přímo v krajině. Cílem by mělo být obnovovat mokřady a říční nivy, zlepšovat vsakování vody do půdy a hospodařit tak, aby krajina dokázala vodu udržet co nejdéle.
