Hlavní obsah

Místo jmen obrázky. Školy se s GDPR popraly, ale úřadům kvůli byrokracii stále spílají

28. 10. 2019, 8:30
Právo, Jiří Mach

S nařízením Evropské komise o ochraně dat GDPR už se školy většinou vypořádaly. Přesto zbyla pachuť z nové a zbytečné byrokracie, která není až tak nutná a stojí další výdaje. Některé školy se dál bojí zveřejňovat i seznamy přijatých studentů nebo rozdělení dětí do tříd na nástěnkách uvnitř škol, případně fotografie svých žáků z akcí. A v šatnách mají místo jmen obrázky nebo kódy přiřazené dětem.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Nebylo a není to jednoduché, ale školy se s tím popraly. Byl to loni velký boom, ministerstvo jako vždy zaspalo a ředitelé dostávali metodickou pomoc dost pozdě. Pořád se čekalo, jestli se od toho upustí, ale zase jsme potřebovali být papežštější než papež,“ řekla Právu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.

Mnozí aktéři si ale dál stěžují na zbytečné komplikace a papírování. S kritiky souhlasí dlouholetý ředitel ZŠ Miroslav Hřebecký ze společnosti pro informace ve vzdělávání EDUin. „O GDPR se bavíme se školami hodně často a opravdu ta reakce je neuvěřitelně napruzená, že to přidalo práci, že to stojí peníze za financování dohlížejících pověřenců,“ popsal Právu.

Nařízení GDPR do svého práva převedly téměř všechny země EU

Internet a PC

„Snažím se jim vysvětlovat, že myšlenka, se kterou přišla Evropa, je správná. Velké firmy o nás sbírají data a není nám jedno, jak s nimi zacházejí. Ale na druhé straně je fakt, že jsme to pojali typicky česky, že jsme zase papežštější než papež,“ uvedl.

Připomněl, že mnohé státy EU třeba vůbec GDPR na školství nevztáhly, anebo ne tak přísně, takže třeba pověřence pro kontrolu dat školy platit nemusí. České nastavení však podle něj budilo u ředitelů i učitelů obavy z vysokých pokut či případného zavření školy.

„Úřady pak ujišťovaly, že maximální postihy hrozit nebudou, čímž se uklidnili. Na jedné konferenci relevantní právníci říkali, že se bude muset počkat na první prohřešky a až soudní rozhodnutí udělají jasno. Nic takového nenastalo, byla to přefouklá bublina. Ale že se musí platit za pověřence, to si stát mohl odpustit,“ řekl Právu Hřebecký.

Zpětně mazat?

Také podle šéfky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové už si školy na loňskou hektickou novinku zvykly: „Na začátku je to vždycky tak, že nás všichni straší, ale myslím si, že to školy zvládly úplně v klidu. Neslyšela jsem, že by někdo extra nadával. Spíš vadí, že jsme zase jednou chtěli víc, než jsme museli.“

Podle ní stačí už od první třídy zajistit si u rodičů generální souhlas s publikací fotografií a dalším nakládáním s osobními údaji a pak už je třeba si pohlídat extra situace, které se ze souhlasu vymykají.

Sněmovna schválila pravidla ochrany soukromí bez pokut pro obce

Domácí

Podle Hřebeckého však zůstává s dozorem nad daty v některých situacích problém. Rodič totiž může taky souhlas odejmout a v tu chvíli by měly zveřejněné osobní údaje zmizet.

„To je do jisté míry až neřešitelné. Třeba u skupinových fotografií musí škola mapovat, jestli ke každému dítěti má souhlas ke zveřejnění. To pak musíte ke každé fotce připojit jména všech dětí, které se na ní vyskytují, což ještě lze v rozumných nákladech, personálních, materiálních ohlídat. A když rodič souhlas odebere, tak zpětné promazávání je náročné.“

Většina škol si však podle Hřebeckého dokáže ohlídat případné potíže a i to, co od rodičů čekat. „Když ví, že pět prudivých rodičů nedalo souhlas a jsou na to hákliví, tak fotky jejich dětí automaticky nevystavují. Nebo třeba nefotí děti do tváří,“ dodal.

Povzdechl si však nad tím, že celé opatření vede k rozmělnění původního záměru ochránit citlivá data před zneužitím. „Rodič, který přijde do první třídy, je hrozně rád, že někam dítě vůbec dostal. Dostane patnáct potvrzení k podpisu a dovolte si říct, že něco nepodepíšete,“ uzavřel.

Reklama

Výběr článků