Článek
Prováděná analýza větrné zátěže dokáže předpovědět riziko vývratu z kořenů a zlomu kmene stromu. Při měření vycházeli arboristé ze známých materiálových vlastností dřeva. „Naměříme vstupní data a program dopočítá, kdy bude hrozit zhroucení vláken,“ řekl na místě Novinkám Miroslav Sedláček, jeden ze dvou arboristů.
Odborníci museli zadat všechny hodnoty týkající se stromu – od jeho velikosti po sílu větru – podle větrných map. „Program pak vyhodnotí, jakou zátěž strom opravdu vydrží a kde je jeho nejproblematičtější místo,“ podotkl kolega Vít Kocián.
Arboristé se po nedávné kontrole v Lánech zaměřili na čtyři vybrané stromy v zahradách Pražského hradu. V pondělí ráno začali pod Starým královským palácem měřením nakloněného jasanu pensylvánského, na kterém se ocitly sondy s digitálními displeji i pevná lana, která snesou mnohatunové zatížení.
„Normy a předpisy nám říkají, že strom musíme tahat dvakrát. Přístroje tak můžeme dát do různých směrů a měříme rozdílné hodnoty. Taháme směrem k rizikovému místu, kam by strom mohl spadnout – tady je to parková cesta,“ vysvětlil Kocián.
Na kmeni byly zapojeny tři elastometry, které měří roztažnost dřeva, a dva inklinometry, které sledují jeho náklon.
Prostorem se ozvalo hlasité pípání. „To je znamení, že máme přestat. Tah probíhal silou 1,2 tuny, ale zatím vám nemohu říct, co to pro strom znamená. Bez konečných výsledků nesmíme ani naznačovat,“ usmál se Kocián s tím, že některé stromy nezvládnou tah pouhých stovek kilo, jiné zase dají s přehledem i tři tuny.
Bezpečnost 150 procent
Jeho kolega Miroslav Sedláček zatím s helmou na hlavě sundával popruhy vysoko v koruně možná více než osmdesátiletého jasanu, aby se odborníci mohli posunout ke stromové zajímavosti – k solitérnímu dubu u Býčího schodiště, který je vzácným stálezeleným druhem a pamatuje prezidenta Edvarda Beneše.
V nastavení systému následně Kocián musel změnit jasan na dub, protože každý druh stromu má jiné hodnoty pružnosti dřeva. „Tady to bude větrná zóna 2, kdy provádíme měření na rychlost větru 25 metrů za sekundu, v nárazech asi 35 – to už je docela síla,“ popsal a s kolegou přichystal mimo žebříku i rýč, protože je potřeba dostat se blíž ke kořenům.
Pro vyhodnocení výsledků je podle něj potřeba vědět, že takzvaná 150procentní bezpečnost je teprve hraniční pro bezpečnost stromu a jeho okolí. „Mezi sto a sto padesáti procenty jsou už potřeba nějaké zásahy, a pod sto procent může jít o havarijní stav,“ objasnil Kocián.
Pod dubem po chvíli vzniklo provizorní pracoviště se stolkem a notebookem, na jehož displeji se objevily první číselné hodnoty. „Překvapivé je, že nejslabší je spodní část kmene. Tam nám elastometry začaly pípat – nejdřív modrý, pak i červený,“ poznamenal Kocián.
Arboristé působili na strom silou 900 kilogramů, a při druhém tahu začal pípat spodní elastometr.