Článek
Tento nástroj běžně využívají profesionálové i školáci. „Dodali jsme jej už do více než padesáti zemí světa. Nedávno putoval dokonce na souostroví Špicberky a do jihoafrického Johannesburgu, pracuje s ním i jeden student v Nepálu,“ řekl Novinkám Miloš Sláma.
Rodák ze Žďáru nad Sázavou, který nedávno oslavil šedesátiny, se s rodinou usadil v Křoví u Velké Bíteše na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje. Předtím ale působil řadu let v Polničce.
Právě toto místo u Žďáru hodně ovlivnilo jeho směřování. Miloš Sláma absolvoval obor grafika a knižní ilustrace, ale jeho doménou jsou už řadu let linoryty. Svůj první vyryl právě v Polničce, kde při rekonstrukci domu, v němž měl pronajatý ateliér, objevil zásoby starého lina.
„Začal jsem do toho rýpat a zjistil jsem, že je to bezvadné médium pro moji grafickou práci,“ zavzpomínal Sláma, proč začal opouštět svoje dosavadní techniky a začal se věnovat linorytu.
„Materiálu bylo hodně, a tak jsem ryl a ryl,“ dodal s úsměvem.
Když vysvětluje techniku linorytu laikům na výstavách nebo při svých tvůrčích kurzech, pomáhá si pro lepší představu přirovnáním k razítku. „Základ je pochopit jeho princip. Já si vlastně vyrábím taková razítka, akorát jsou mnohobarevná. Co odryji, to se neotiskne,“ vysvětlil Sláma.
Řadu motivů nachází v přírodě na Vysočině, při cestách do zahraničí znovu objevil moře a v poslední době se více věnuje i figurálním motivům. Inspirovala jej třeba řeka Jihlava s rozkvetlými vodními rostlinami, lesy, ale také třeba lodička na vodě. Za ztvárnění posprejované plechové rybářské boudy zrcadlící se na hladině rybníka si v roce 2021 vysloužil nominaci na Grafiku roku.
Motiv si nejdřív kreslí
Když jej při toulání krajinou něco zaujme, zvěční si scenérii fotoaparátem. Pak si motiv doma nakreslí a teprve pak ho pečlivě rozpracuje. V hlavě mu přitom plyne, z kolika barev se bude výsledná grafika skládat, jak ji bude rýt a tisknout.
„Grafiku pak z papíru přenáším na lino, do něhož motiv zrcadlově obráceně vyryji,“ vylíčil výtvarník, který používá soutisk až dvaceti barev. Na matrici nanáší olejové barvy, přiloží papír a následně tlačí kuličkovým lisem.
Právě oním lisem, o němž už byla řeč. Nástroj využívající přítlak rotujících ocelových kuliček vyrábí pro Miloše Slámu od roku 2014 polničská firma Cecho na základě autorova konceptu. Patentovaný ruční lis dokázal v praxi rychle nahradit velké grafické lisy, navíc není limitovaný velikostí formátu.
„Koketoval jsem s různými pomůckami, abych mohl tisknout větší formáty a nemusel kupovat velký a drahý lis, který by mi zabral celý ateliér,“ zmínil prvotní impulz.
Otevírá dveře ateliéru
Zájem je kromě lisu i o samotnou autorovu tvorbu. Sláma byl letos součástí česko-japonské výstavy umění v Českém Krumlově, samostatnou výstavu měl v Pelhřimově a nyní jsou některé jeho grafiky do 12. října součástí výstavy tři vysočinských výtvarníků v dolnorakouském St. Pöltenu.
Zájemci o jeho grafiky ale nemusí jezdit nikam daleko. Už řadu let otevírá veřejnosti i svůj ateliér na bývalé faře v Křoví při Dnech otevřených ateliérů. Ty letos připadají na 4. a 5. října.
„Křoví (kde žije přes 600 obyvatel - pozn. aut.) je takový pupek kultury na Vysočině, už je nás tady do této akce zapojených celkem pět,“ pochlubil se výtvarník a připomněl tím účast dalších místních autorů.
