Článek
„Problém je v tom, že zatím jen vidíme, jak se vulkán chová na povrchu. Záběry turistů zděšeně prchajících z Etny obletěly nedávno celý svět. Musíme se dostat dovnitř, abychom pochopili procesy, které se tam dějí, a mohli odhadnout další vývoj,“ řekl Novinkám vulkanolog Lukáš Krmíček z Vysokého učení technického a Masarykovy univerzity v Brně.
Vrt se připravuje a o podrobnostech se bude jednat v září letošního roku. Při vrtu nebude cílem proniknout až do magmatického krbu, z něhož se sopka plní vulkanickým materiálem. Ten je příliš hluboko. Záměrem výzkumníků je proniknout do bezpečné hloubky této sopky na italském ostrově, jelikož je tento prostor doslova „plný dat“.
Na úbočích Etny zkoumal vulkanické bomby
Coby vulkanolog působí Krmíček po celém světě. Například na Islandu je součástí týmu vědců, který se zabývá vulkanickou činností pod poloostrovem Reykjanes. Kvůli lávě tam muselo být zcela vyklizeno městečko Grindavík, v ohrožení je nejbližší okolí hlavního města Reykjavíku.
Stav nestabilního jihovýchodního kráteru Etny po poslední erupci z 19. června
Vědec analyzuje chemické složení lávy. „Jde o to pochopit, jak složitý vulkanický systém funguje,“ vysvětlil Krmíček.
Například pod poloostrovem Reykjanes je hned několik vulkanických systémů. Výzkumem složení lávy se podařilo zjistit, že jsou propojeny a napájeny z jednoho magmatického krbu.
U Etny zkoumá Krmíček tzv. vulkanické bomby. „Zjednodušeně řečeno jde o cákance lávy, které jsou při explozi rozmetány ze sopky do okolí. Při letu ztuhnou a změní svůj tvar do podoby projektilu až o velikosti rozměrných balvanů. Proto jim říkáme vulkanické bomby či pumy,“ doplnil vědec.
V uplynulých dnech z nich u Etny odebíral vzorky a také vzorky již vyvřelé lávy. Výsledky jeho výzkumu budou patřit v září k podkladům pro rozhodnutí o tom, kudy se vědci do sopky provrtají. Projekt poměrně velkého mezinárodního týmu je koordinován z německé Postupimi.
Sopka představuje trvalé riziko
U Etny jej zajímá fyzikálně-mechanické složení lávy, tedy její celková pevnost. Tato sopka se svými čtyřmi vrcholovými krátery ve výšce 3400 metrů nad mořem, kde leží sníh, je tzv. složeným vulkánem. Při sopečné činnosti kombinuje výbušné a výlevné erupce.
Nezpevněný sopečný materiál (tefra) současných erupcí Etny překrývající sněhové pole pod vrcholovými partiemi Etny
Nejkritičtějším místem Etny je jihovýchodní část jejího kráteru, který se před 8000 lety zbortil a je silně nestabilní. Představuje v hojně obydlené oblasti trvalé riziko. Otázkou je, co ještě vydrží, nakolik jej vulkanické bomby oslabují, co se děje pod povrchem. Již od 19. století „chování“ Etny monitoruje observatoř, která je nejstarším zařízením svého druhu na světě.
„Etna při vulkanické činnosti stále roste. Jde o stratovulkán (kuželovitý typ sopky) a poroste tak dlouho, až se zbortí. Etna je odsouzena k zániku. Samozřejmě něco takového může přijít až za mnoho tisíc let. Je ale dobré vědět, na čem jsme,“ dodal Krmíček.
Vrt by mohl pomoci odhalit i mikroorganismy, které žijí ve zdánlivě zcela nehostinném vulkanickém prostředí.
