Velikost obydlí v pravěku nedokládala bohatství ani moc jeho majitele, zjistili archeologové

Vědci analyzovali zbytky tuků v keramických nádobách starých více než sedm tisíc let. Zkoumali, jaké potraviny lidé připravovali, jak intenzivně nádoby používali a zda jejich majitelé žijící ve větších domech, které měly až 166 m2, což už je i na dnešní poměry v podstatě vícegenerační dům, měli přístup k lepším zdrojům potravy než ti ostatní.

„Dlouho se předpokládalo, že větší neolitické (neolit je jiný výraz pro mladší dobu kamennou - pozn. red.) domy znamenají zároveň vyšší společenské postavení nebo větší bohatství. Naše výsledky ale ukazují, že rozdíly mezi domácnostmi nemusely být založené na nerovnosti,“ uvedl archeolog Peter Tóth z brněnské Masarykovy univerzity zapojený do projektu RES – HUM, jehož cílem je zkoumat odolnost lidské společnosti. Jinými slovy, větší dům neznamená hned větší bohatství a větší moc.

To je zpochybnění vědeckých závěrů tradovaných po dlouhá desetiletí. Výsledky výzkumu vědci publikovali v mezinárodním časopise Journal of Archaeological Science: Reports.

Odborníci analyzovali 73 keramických nádob z období kultury s lineární keramikou, tedy z doby mezi lety 5300 až 5000 př. n. l. Pomocí chemické a izotopové analýzy v 62 z nich dokázali identifikovat zbytky živočišných tuků absorbovaných do stěn keramiky během vaření. Z toho se pozná, jaké jídlo se v nich uchovávalo.

Ve většině případů šlo o tuky přežvýkavců, tedy především skotu, ovcí a koz. Menší část tvořil tuk vepřů a jen výjimečně byly zaznamenány stopy mléčných produktů a včelí vosk. Badatele překvapilo, že podíly produktů z ovcí, koz a vepřového byly napříč všemi domácnostmi, tedy v malých i velkých domech, až pozoruhodně podobné. Majetkové rozdíly byly tedy malé.

Výzkumníci porovnali malé i velké domy a hledali souvislost mezi jejich velikostí a přístupem jejich obyvatel k tehdejším potravinám. Žádné zásadní rozdíly ale nenašli. Podle nové studie rozdíly ve velikosti domů neodrážely sociální nerovnost, ale spíše odlišné praktické role.

Rozdíly mezi domy se podle autorů studie projevovaly spíše v organizaci práce a intenzitě některých činností než v majetku nebo sociálním postavení. „Ukazuje se, že sociální složitost se může vyvíjet i bez ekonomické nerovnosti, což je důležité pro pochopení vývoje lidských společností,“ dodal Tóth.

Lokalita Těšetice-Kyjovice patří k nejvýznamnějším neolitickým nalezištím ve střední Evropě. Rozsáhlé vykopávky se tam provádějí již od roku 1964.