Hlavní obsah

Vědci z Univerzity Palackého objevili v Panamě šest nových druhů žab

Olomouc

Šest dosud neznámých druhů žab z čeledi pralesničkovitých (Dendrobatidae) objevili a vědecky popsali v Panamě členové mezinárodního výzkumného týmu pod vedením Milana Veselého z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci. Výzkumníci se zaměřili na žáby, které byly v Panamě dlouhodobě řazeny k druhu Colostethus pratti, původně popsanému z Kolumbie.

Foto: Abel Batista / Universidad autonóma de Chiriquí

Žába druhu Colostethus bocatoro

Článek

O skutečné identitě daných žab však odborníci pochybovali již několik desetiletí. Jejich odlišnost potvrdily genetické analýzy, porovnání tělesných znaků i hlasových projevů samců.

Přestože se nově popsané druhy na první pohled výrazně podobají, jejich evoluční historie je odlišná. Vědci nové druhy pojmenovali Colostethus bocatoro, Colostethus donosensis, Colostethus kuara, Colostethus portobelensis, Colostethus sanblasensis a Colostethus chucantiensis podle oblastí, kde se vyskytují.

Podklady potřebné k jejich vědeckému popisu získali během několika náročných expedic do odlehlých a často obtížně přístupných oblastí Panamy.

„Náš objev zvýšil počet vědecky popsaných druhů rodu Colostethus z jedenácti na sedmnáct,“ uvedl doktorand Tadeáš Venkrbec z katedry zoologie, který se na výzkumu podílel zásadní měrou.

Podle Veselého však hlavním cílem nebylo pouze rozšířit seznam známých druhů, ale především objasnit evoluční historii této skupiny obojživelníků, úzce spjatou se složitým geologickým vývojem Panamské šíje, která propojuje Severní a Jižní Ameriku. Zároveň upozornil, že tropické lesy Střední Ameriky pravděpodobně ukrývají řadu dalších dosud neobjevených druhů obojživelníků.

Rozlišit druhy žab pomohlo vědcům volání samců

Taxonomickou nejasnost, tedy stav, kdy není možné jednoznačně zařadit určitý organismus do předem definované klasifikační hierarchie, se podařilo vyřešit až díky propojení genetických analýz, terénního výzkumu a studia hlasových projevů žab.

Právě volání samců se ukázalo jako jeden z nejspolehlivějších znaků umožňujících jednotlivé druhy rozlišit.

„Jejich cvrčivé zvuky se liší délkou, kadencí, frekvencí i počtem tónů. Tyto rozdíly hrají důležitou roli při vzájemném rozpoznávání jedinců během rozmnožování. Přestože jsou si žáby vzhledově velmi podobné, kombinace několika nezávislých výzkumných metod umožnila jejich spolehlivé rozlišení,“ konstatoval Veselý.

Čtyřem novým druhům hrozí vyhynutí

Výběr článků

Načítám