Vědci z Ostravy jako první prokázali přítomnost plastů v placentě i plodové vodě současně

„Ten výzkum navazuje na náš dlouhodobý výzkum v oblasti předčasného porodu a předčasného odtoku plodové vody,“ poukázal přednosta gynekologicko-porodnické kliniky FNO Ondřej Šimetka s tím, že když se objevily první práce na téma přítomnosti mikroplastů v placentě, tak to ostravské výzkumníky zaujalo.

První informace o přítomnosti mikroplastů v placentě se objevily před dvěma lety. „A bylo to pro nás velmi překvapivé, protože do té doby se předpokládalo, že placenta by měla hrát velkou roli v ochraně nitroděložního prostředí, v němž vyrůstá nový život. Nitroděložní prostředí, kde se vyvíjí plod, bylo bráno za nejčistější prostředí, kde se vzniká nový život. Mělo se za to, že placenta chrání plod před vším,“ poznamenal s tím, že letos na jaře pak jiná práce potvrdila mikroplasty v plodu, konkrétně ve střevním obsahu, stolici novorozenců a zároveň v mateřském mléce.

„Současně běžel náš výzkum, který se zaměřil na výzkum mikroplastů v plodové vodě. To dosud nikdo nezkoumal,“ ujistil Šimetka.

Do výzkumu byly zahrnuty vzorky placenty i plodové vody od deseti žen. Ty prozkoumali vědci z univerzity a u devíti žen zjistili, že placenta i plodová voda obsahuje mikroplasty. To jsou velmi malé částečky plastů ve velikosti od 100 nanometrů po pět milimetrů. V plodové vodě a placentě měly plasty nejčastěji od deseti do padesáti mikrometrů.

„Jsou všude kolem nás. Do těla se dostávají vdechnutím, ve stravě nebo přes kůži. Mohou v organismu působit toxicky, mohou mít vliv na imunitní reakce, podílet se na některých nemocech a pravděpodobně mají i zdravotní důsledky,“ upozornil přednosta kliniky Šimetka.

Odběr plodové vody je pro ostravské lékaře běžnou činností. Podle vedoucího lékaře porodních sálů FNO Richarda Špačka ji totiž odebírají všem ženám, které přijdou s předčasným odtokem plodové vody. To proto, aby u každé stanovili další postup takzvaně na míru.

„V tomto případě jsme část vzorku poslali na vyšetření kolegům na VŠB-TUO, kteří mají unikátní možnost tam ty mikroplasty vyšetřit,“ popsal s tím, že největším problémem bylo, aby vzorky nebyly plastem kontaminovány při odběru.

„To byl problém, protože plasty jsou dnes všude, i na jehlách, kterými amniocentézu (odběr plodové vody) odebíráme. Kolega nad tím strávil dlouhou dobu, než se mu podařilo sestavit odběrové sady, tak aby tam nebyl žádný plast,“ vysvětlil Špaček a přiznal, že část odběrových sad je v podstatě archaická.

Zjištěním, že placenta i plodová voda většiny rodiček plasty obsahuje, ale práce ostravského týmu nekončí. Prorektorka VŠB-TUO pro vědu a výzkum Jana Kukutschová, která je současně výzkumným a vývojovým pracovníkem Centra pokročilých inovačních technologií Fakulty materiálově-technologické, poznamenala, že je bádání stále ve fázi základního výzkumu.

Za jeho cenné zjištění považuje fakt, že se podařilo částice plastu detekovat v plodové vodě. „To znamená, že některé materiály jsou schopny pronikat placentární bariérou. A to je něco, čím bychom se i z hlediska zdravotních rizik měli zabývat a netvářit se, že ten problém neexistuje,“ varovala.

Zatímco u lidí zatím vědci nespojili přítomnost mikroplastů v nitroděložním prostředí se zdravotními komplikacemi, u zvířat je to jiné.

„Existují různé experimentální výzkumy a ví se, že třeba u myší v laboratoři přítomnost mikroplastů vedla k poruše funkce placenty, rodily se menší plody, mělo to vliv i na předčasný porod. Teď je nutné ověřit, zda se toto potvrdí i u lidí,“ objasnil přednosta kliniky Šimetka, který má za to, že pokud se to prokáže, mělo by to vést k nějaké regulaci v oblasti průmyslu a výroby materiálů.

Vyvarovat se plastů, aby se nedostaly do těla, je totiž takřka nemožné. „Když se nad tím člověk zamyslí, tak jsou dnes opravdu všude. Je proto otázka, jestli jsme vůbec schopni se přítomnosti mikroplastů zbavit,“ uzavřel vedoucí porodník Špaček.