Článek
„Protože není možné testovat infikované včelstvo ve volné přírodě, musíme do uzavřeného prostoru. Proletová hala je velmi unikátní zařízení, kterých v Evropě jsou jen jednotky kusů. Cílem našeho snažení je vyvinout přípravek, který bychom podávali včelám ve formě potravy a který by chránil vyvíjející se larvy proti rozšíření choroby na ostatní včelstva,“ vysvětlil Petr Malý, vedoucí Laboratoře inženýrství vazebných proteinů Biotechnologického ústavu AV ČR.
„To jsou proteiny, které rozruší membránu bakterií, praskne jí buněčná stěna a bakterie není schopná přežít. Tímto způsobem jsme schopni ochránit včely proti experimentálně vyvolané infekci,“ doplnil Malý.
Pokud vypukne mor nebo hniloba včelího plodu, dotčené včelstvo se musí spálit. Bakterie, která v obou případech napadá trávicí systém larev, má šest miliard spor, jež vydrží i pět minut ve 150 stupních Celsia.
„Kolem ohniska nákazy se vytyčí ještě ochranná 3–5kilometrová pásma. V těchto zónách chceme náš profylaktický (preventivní, ochranný či zamezující nákaze – pozn. red.) přípravek aplikovat,“ sdělil Malý.
V ochranných pásmech nákaza často propuká znovu. Tým věří, že podáním profylaktické látky vybaví včelí larvy účinnou obranou proti bakteriím obou chorob.
„Už máme pozitivní výsledky, které dokazují, že jsme schopni ochránit včely proti experimentálně vyvolané infekci,“ potvrdil Ladislav Pažout z firmy Dyntec, která s vědci spolupracuje na experimentech a jako komerční partner zajišťuje výrobu a další náležitosti, aby se přípravek v budoucnu dostal na trh.
V laboratoři Biotechnologického ústavu AV ČR se do výroby proteinu, který by byl schopen rozrušit membránu bakterií, a tím ji zničit, pustili před pěti lety.
„Protein přidáváme do stravy včel, ty ho zmetabolizují a ve formě mateří kašičky dopraví do larev – larva je tím pádem vybavena bílkovinou, která je schopna patogenní bakterie ničit,“ popsal dále Malý.
Vedoucí laboratoře Výzkumného ústavu včelařského se sídlem ve středočeských Máslovicích Dalibor Titěra zdůraznil, že přípravek musí být naprosto bezpečný. „Nejen pro všechna vývojová stadia včel a jeho rezidua, například v medu, ale také pro lidi,“ uvedl.
„Včely si musejí myslet, že jsou venku“
Následoval přesun do firmy Dyntec a nakonec zátěžový test. V areálu firmy v Terezíně vyrostlo nové zařízení: v dokonale uzavřeném prostoru, ze kterého nemůže infekce uniknout, jsou výzkumníci podle aktuální tiskové zprávy Akademie věd schopni nasimulovat přirozené prostředí pro včely.
„Včely si musejí myslet, že jsou venku, aby se chovaly přirozeně a výsledky experimentu byly použitelné i mimo halu,“ poznamenal Titěra.
