Umělá inteligence v úlu. Čeští vývojáři naučili včely „mluvit“

Za unikátním projektem stojí manželé Machovi. Pavel Mach, majitel IT společnosti, a jeho žena Alena, soudní znalkyně v oboru včelařství. Společně vytvořili most mezi digitálním světem a přírodou. „Baví mě informační technologie i včelařství a tímhle se mi to podařilo propojit,“ vysvětluje Pavel Mach, jehož systém dnes monitoruje přes 170 úlů na padesáti stanovištích po celém Česku.

Hlavní technologickou devízou systému je analýza zvuku. Citlivé akustické senzory uvnitř úlů snímají frekvenční spektrum včelího bzučení a odesílají data k analýze do cloudu.

„Z frekvenčního spektra včelího bzučení dokážeme vyčíst neuvěřitelné množství dat. Přirovnal bych to k citu matky, která podle specifických frekvencí pláče okamžitě pozná, jestli se její dítě jen nudí, nebo ho skutečně něco trápí. Není v tom žádný šestý smysl, jsou to zkrátka jen různé zvukové hladiny, které naše neuronové sítě dokážou přesně identifikovat,“ popisuje technologické pozadí Pavel Mach.

Umělá inteligence využívající neuronové sítě porovnává tyto vzorky a v reálném čase identifikuje stresové stavy. Dokáže tak včas nahlásit, že se včelstvo chystá vyrojit, že mu chybí matka nebo že má v úlu příliš málo prostoru.

Včely jsou fascinujícími inženýry, kteří v úlu udržují konstantní mikroklima. „Včely potřebují pro larvičky teplotu kolem 35 stupňů. Pokud se něco stane, například matka přestane klást vajíčka, včely tu teplotu už nepotřebují generovat a my podle toho poznáme, že je problém,“ říká zakladatel ProBee. Senzory sledují i hmotnost úlu a jeho stabilitu, přičemž včely si dokážou i v extrémních vedrech poradit pomocí odpařování vody a mávání křídly.

Další kritickou oblastí, kde nastupuje strojové učení, je diagnostika parazita Varroa destructor. Namísto pracného ručního počítání roztočů na podložkách úlu stačí včelaři mobilní telefon. „Včelař tu podložku vyfotí a během několika minut systém pomocí umělé inteligence rozpozná, kolik je tam roztočů, jestli má včelař zasahovat, nebo je to v pořádku,“ vysvětluje Mach technologickou pomoc v boji s varroázou.

U monitoringu kondice včelstva ovšem technologický vývoj ProBee nekončí. Aktuálně se vývojáři soustředí na identifikaci sršně asijské, která představuje pro evropské včely smrtelné nebezpečí. „Chystáme se na to, abychom její výskyt kolem včel identifikovali právě pomocí našich akustických senzorů. Byli bychom pak schopni včelařům poskytovat službu varování, že se tam sršně objevily,“ říká Pavel Mach.

Průmyslové areály už dávno nemusí být jen betonovou džunglí bez života. Dnes už doba pokročila tak, že příroda a moderní provozy mohou koexistovat naprosto bez problémů. A včely jsou zde v podstatě nejcitlivějším lakmusovým papírkem. „Pokud by se jim v areálu nelíbilo, tak by z nich jednoduše žádný med nebyl,“ dodává Pavel Mach.

Letošní sezona je podle jeho zjištění pro včelstva v průmyslových parcích dokonce nadprůměrná.

Že nejde jen o subjektivní pocit včelařů, dokazují i tvrdá data z laboratoří. Pravidelné a speciální rozbory medu z těchto lokalit potvrzují jeho absolutní čistotu.