Hlavní obsah

Vědci našli potomky dávného čínského etnika Bo. Pomohly jim v tom tajemné rakve zavěšené na skalních stěnách

Vysoko na skalních masivech jižní Číny se po tisíce let odehrával jeden z nejzvláštnějších pohřebních rituálů Asie. Rakve s ostatky zesnulých byly umisťovány desítky metrů nad zem – zavěšené na trámech zasazených do strmých stěn, položené na skalních římsách či ukryté ve štěrbinách a jeskyních. Tradice „visících rakví“ byla dlouho opředena tajemstvím. Genomická studie nyní potvrdila, že potomci tvůrců těchto „hřbitovů“ stále žijí.

Foto: Xie Peixia/China Folklore Photography Association and Zhaotong Municipal Bureau of Cultural Relics

Nový výzkum odhalil přímou genetickou souvislost mezi lidmi, kteří praktikoval pohřbívání v zavěšených rakvích, a čínskými současníky hlásícími se k odkazu etnické skupiny Bo.

Článek

Čínská lidová tradice za autory skalního pohřebiště po staletí považovala lid Bo, jehož příslušníci byli často označováni také jako „podmanitelé nebes“ nebo „synové útesů“. Odborníci ale pro toto tvrzení dosud neměli dostatečné důkazy.

Jak už dříve připomněla zpravodajská stanice CNN, historie této etnické skupiny byla totiž téměř zničena. Konflikt s čínskou vládnoucí dynastií Ming (1368–1644 n. l.) vedl k jejich pronásledování a nucené asimilaci. Po generace se tak zdálo, že národ Bo zcela zmizel a zavěšené rakve se staly jen mementem jeho existence.

Ovšem ukázalo se, že v horských vesnicích pohraniční jihočínské provincie Jün-nan dodnes žije okolo pěti tisíc lidí, kteří se považují za přímé potomky lidu Bo, ačkoliv podle oficiálních statistik náleží k etniku Io. Do rozluštění tajemství jejich původu se tedy vložila věda.

Genetika prokázala kontinuitu

Mezinárodní tým vědců analyzoval třicet genomů současných příslušníků etnika Io, kteří se považují za potomky národa Bo, jedenáct genomů získaných z ostatků uložených v zavěšených rakvích v provinciích Jün-nan a Kuang-si a čtyři genomy ze severozápadního Thajska, kde existoval podobný pohřební zvyk.

Výsledek studie, která byla v listopadu publikována v časopise Nature Communications, je jednoznačný. Současníci považující se za potomky lidu Bo sdílejí s dávným národem Bo, který praktikoval pohřební rituál „visících rakví“, přibližně 43 až 79 % své genetické informace. Genetická linie etnika Bo tedy přetrvala, staletím perzekuce a asimilace navzdory.

Proč pohřbívat mrtvé vysoko na skály?

Archeologové a historici se dlouhodobě snaží objasnit důvod, proč byly rakve umisťovány tak vysoko na skalní stěny. Nová studie se sice přímo touto otázkou nezabývala, ale obecně se uvádějí tři možná vysvětlení:

  • Praktické – výška chránila těla před vlhkostí i predátory a skály poskytovaly stabilní prostředí pro uchování ostatků.
  • Duchovní – umístění „blíž k nebesům“ mělo umožnit duši rychlejší cestu k předkům. Podle starých čínských textů dokonce platilo pravidlo „čím výš, tím příznivější osud“. Některé rakve se nacházejí až 130 metrů nad zemí.
  • Sociální – výroba i zavěšení rakve vyžadovalo značné úsilí i technickou zručnost, což z rituálu mohlo činit poctu vyhrazenou jen významným členům komunity.

Pradávné kořeny rituálu

Genomická analýza přinesla informace nejen o samotném etniku, ale i o vývoji tohoto zvláštního pohřebního rituálu. Vědci zjistili, že tradice zavěšování rakví vznikla před více než 3000 lety v pohoří Wu-i v provincii Fu-ťien na jihovýchodním pobřeží Číny.

Odtud se následně šířila podél vodních toků a migračních tras směrem na západ a jih. Nejstarší nalezené rakve jsou staré téměř 3000 let, nejmladší pocházejí přibližně z roku 1500. Dnešní příslušníci etnika Bo už rakve na skály samozřejmě neumisťují.

Související témata:
Etnikum Bo (Čína)
Pohřební rituály

Výběr článků

Načítám