Včelstva v Česku přečkala minulou zimu dobře, úhyny klesly na 11 procent

Výsledky vyplývají z dat mezinárodního projektu COLOSS: Monitoring úspěšnosti zimování včelstev, do kterého se zapojilo 8 610 chovatelů.

Na sběru dat od tuzemských včelařek a včelařů i na vyhodnocení průzkumu se podílejí vědci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spolupráci s Českým svazem včelařů a Pracovní společností nástavkových včelařů.

„Zatímco loni jsme informovali o extrémním úhynu zhruba 26 procent včelstev, aktuální zjištěné celorepublikové úhyny ve výši 11,3 procenta jsou výrazně optimističtější,“ okomentoval výsledky monitoringu Jiří Danihlík ze zmíněné katedry.

K loňskému 1. září bylo v ČR registrováno bezmála 600 tisíc včelstev a na základě výsledků monitoringu lze odhadnout, že Česko během zimy přišlo o přibližně 68 tisíc včelstev. Data z uplynulé zimy tak navazují na mírnější období 2023/2024, kdy byl zaznamenán úhyn 12,2 procenta.

Zajímavý vývoj ukazuje srovnání situace v jednotlivých krajích. Regiony, které loni hlásily největší úhyny, tedy Praha, Liberecký a Ústecký kraj, se letos dostaly mezi lokality s nejnižšími ztrátami.

V Ústeckém kraji ztráty letos činily 9,9 %, v Praze 9,1 %. Zcela nejnižší míru úhynů v celé republice letos hlásí Pardubický kraj, a to pouhých 8,5 %. Na opačném konci žebříčku se po letošní zimě ocitl Olomoucký kraj s úhyny 14,8 %, velmi těsně následovaný Plzeňským krajem se ztrátou 14,7 % včelstev.

Přestože je celorepublikový průměr letos příznivý, v některých regionech je situace pro chovatele nadále velmi nepříznivá. Vysoké lokální úhyny zaznamenali včelaři v okrese Jeseník, kde přišli o 43,1 procenta včelstev. Vysoké ztráty hlásí rovněž včelaři na Rokycansku (20,7 %) a Tachovsku (19,8 %).

Naopak obrovské zlepšení evidují vědci na Českolipsku. Zatímco loni zde byla situace nejhorší z celé republiky a včelaři tam přišli o polovinu svých včelstev, letos v okrese Česká Lípa úhyny klesly na příznivých 5,3 %. Nejnižší úhyny napříč všemi okresy hlásí letos Mělnicko (4,4 %) a Litoměřicko (4,9 %).

Z více než 1200 textových komentářů, které včelaři k dotazníku letos připojili, zřetelně vyplývá, že chovatelé musí čelit novým výzvám. Nejčastěji si stěžují na zkracující se zimní období, kvůli kterému včelstva dlouho plodují, vyčerpávají se a poskytují roztočům Varroa destructor ideální podmínky pro množení.

Velkým tématem je mezi včelaři také metodika léčení včelstev a mezilidské vztahy. „V komentářích velmi často narážíme na stížnosti ohledně nekoordinovaného plošného léčení v daných lokalitách. Pokud včelař svá včelstva poctivě ošetří, ale jeho soused péči zanedbá, dochází k masivním reinvazím roztoče Varroa destructor,“ konstatoval Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

„Na lokální rizika a možnost jejich predikce se zaměřujeme v našem dalším výzkumu. Na základě klimatických dat a informací o úhynech v daných lokalitách se pokusíme vyvinout model, díky kterému budeme lépe schopni předvídat problémy s varroázou a upravit harmonogram ošetřování,“ doplnil Brus.