Článek
„Každý den, jak voda ubývá, máme větší šanci je pochytat. Bohužel ale ještě tak dva tři dny bez deště a bude tu stoprocentní sucho,“ konstatoval starosta Miroslav Nosek (bezp.). Raky, stejně jako vzácné a chráněné mihule nebo mladé rybky, začal přenášet už před víkendem.
Později se k němu připojili i další dobrovolníci. „Ti raci nejsou moc vidět. Voda je kalná a schovávají se. Rak je navíc velmi mrštný. Ale zatím mě žádný neštípl. Možná proto, že je chytám pomocí proutku. Oni se ho bojí, tak si ho nadeženu a on vpluje do plastové lahve sám,“ popsal svůj způsob lovu raků Ivan Lukachina.
A dodal, že z lahve s uříznutým dnem pak ráček putuje do kbelíku a společně s dalšími do vody na jiném místě.
„Nosíme je například do velké tůně pod koupalištěm nebo tady kousek do druhého potoka, který ještě vodu má. Bohužel, jak jsem hovořil s rybáři, ryby mají malou šanci na přežití. Přesuny je stresují. Ale raci by měli být v pohodě. A jsou to naši domácí raci, žádný invazivní druh,“ upozornil starosta.
Voda v Bystřici teče až do míst, kde došlo v době kolektivizace k narovnání potoka. Tam, kde zůstalo koryto meandrující, voda vydrží, ale kde bylo narovnáno, tak to je horší. A když se k tomu přidají současné tropické teploty, máme problém,“ upozornil starosta na přímo učebnicový příklad důsledků nedomyšlené meliorace v padesátých až sedmdesátých letech.
„Podle jedné téměř stoleté obyvatelky Miletína k podobné situaci, tedy k vyschnutí potoka, nikdy nedošlo. Až v letech 2015 a pak 2018. Nebyly sice takto vysoké teploty, jako nyní, ale sucho bylo dlouhodobé. Děti tehdy mohly jezdit korytem na kole,“ pokračoval starosta.
Dnes to na některých úsecích sice ještě nejde, protože sem tam nějaká tůň ještě zůstala, ale je to otázka dvou, třech dnů, než koryto vyschne celé.
„Přitom zde je mimořádně kvalitní voda, což dokazuje jak výskyt raků, tak mihulí. Bývali tu i pstruzi. Jako kluci jsme je chytali do rukou,“ zavzpomínal starosta Nosek.
Historickou perličkou je i pojmenování tohoto toku. V minulosti to byl Bystrý potok, který se u Miletína stékal s Bystřicí. Ta odtud míří až k soutoku s Cidlinou, jejíž nejdelší přítok je. „Ale někdy v 18. století během mapování došlo k záměně obou toků. Takže od té doby je tento potok nazýván Bystřicí a ten, který nevysychá, je Bystrý potok,“ vysvětlil Miroslav Nosek.
