V Jeruzalémě našli trámy z doby jeho dobytí Babyloňany

Mohutné dřevěné trámy pocházejí z archeologické lokality nedaleko jeruzalémských hradeb, kde provádějí výzkum odborníci z Izraelského památkového úřadu a Telavivské univerzity.

Podle archeologů trámy pravděpodobně tvořily zastřešení vnitřního nádvoří. Když stavbu pohltil požár, konstrukce se zřítila na podlahu.

Vědci spojují zkázu budovy s tažením babylonského krále Nebukadnesara II. Jeho vojska v roce 586 př. n. l. dobyla Jeruzalém, vypálila velkou část města a část jeho obyvatel odvlekla do vyhnanství. Ve stejné době byl zničen také první jeruzalémský chrám, který tradice připisuje králi Šalomounovi.

Dřevo se dochovalo díky neobvyklé souhře okolností. Žár při požáru uvolnil omítku ze stěn, která následně spadla na zuhelnatělé trámy a uzavřela je pod ochrannou vrstvou. Ta je po dlouhá staletí chránila před vlhkostí a dalšími nepříznivými vlivy.

V izraelském klimatu se dřevěné konstrukce ze starověku jinak zachovávají jen výjimečně. Objev je proto důležitý nejen jako svědectví ničivého požáru, ale také jako vzácný materiál pro další výzkum.

Z vědeckého hlediska je cenný také velký počet zachovaných letokruhů. Trámy tak poskytují neobvyklou příležitost spojit dendrochronologii, určování stáří podle letokruhů, s radiokarbonovým datováním.

Dosavadní metody často umožňovaly určit stáří archeologických nálezů pouze v rozmezí několika desetiletí, někdy dokonce staletí. Nově objevené dřevo by ale mohlo časové rozpětí výrazně zúžit.

„Takto zachovaný materiál nám může umožnit dostat se při datování až na úroveň přibližně jednoho desetiletí,“ uvedla Johanna Regevová z Izraelského památkového úřadu pro deník The Times of Israel.

Další výzkum by měl přinést rovněž informace o původu dřeva, klimatu tehdejšího Jeruzaléma nebo způsobech, jakými místní obyvatelé stavební materiál opracovávali.

Vědci se zabývají také otázkou, co se s místem dělo v následujících desetiletích. Domnívají se, že lidé, kteří se do Jeruzaléma vrátili, nemuseli všechny ruiny odstranit.

Část zničené zástavby mohla zůstat zachována jako připomínka katastrofy, zatímco nové domy vznikaly nad ní. Archeolog Jiftach Šalev tento způsob práce s minulostí pro deník The Jerusalem Post označil jako „krajinu paměti“.

Nález byl zveřejněn krátce před půstem Tiš'a be-av, který připadá na 9. den měsíce av podle židovského lunárního kalendáře. Při něm si Židé připomínají zničení prvního i druhého jeruzalémského chrámu. Ten druhý zničili Římané v roce 70 n. l. Nový objev tak získal též symbolický rozměr.