Článek
„První anatomicky moderní lidé, kteří se dostali do Evropy před zhruba 45 tisíci lety, zřejmě nepřišli jako jedna skupina, ale bylo to více skupin v několika vlnách, které se usadily na různých místech,“ vysvětluje ředitel Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty MU Jiří Svoboda, který je zároveň vedoucím výzkumné základny Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Dolních Věstonicích.
„Před 38 až 30 tisíci lety se pak vyvinuly stabilní populace, mezi nimiž posléze dominovala gravettienská kultura, kam patří i lidé z naleziště v Dolních Věstonicích,“ dodal.
| KOMENTÁŘ DNE: | |
|---|---|
| Očima Saši Mitrofanova: Srážka aligátora s čápem | |
Ze studie, publikované v odborném magazínu Nature, vyplývá, že právě z Dolních Věstonic pocházejí kosterní pozůstatky využité pro analýzu DNA. Do stejné genetické skupiny patří i nálezy z Itálie, Rakouska a Belgie. Celkem vědci analyzovali vzorky DNA 51 jedinců z celé Evropy.
Geny lovců mamutů jsou nyní patrné u Laponců
„Přestože genofond lovců mamutů z Dolních Věstonic svého času ovládl Evropu a k němu patřící lidé rozvinuli silnou takzvanou gravettienskou kulturu, postupně vymizel a v současné evropské populaci už příslušné genetické skupiny tvoří jen 10 až 15 procent,“ uvedl Svoboda.
Výraznější stopy genů lidí žijící v době ledové v Dolních Věstonicích jsou podle něj v současnosti patrné například u Laponců.
Genom lovců mamutů z Dolních Věstonic převládal až do doby, kdy vyvrcholilo zalednění poslední doby ledové, což bylo zhruba před 25 až 20 tisíci lety. Pak se po kontinentu rozšířili představitelé dalších genetických skupin a před zhruba 14 a půl tisíci lety se v genomu začaly objevovat vlivy zcela nových populací z jihovýchodu.
Podobně vymizely i stopy neandrtálců v DNA současných evropských populací. U prvních anatomicky moderních lidí, kteří do Evropy přišli před 45 tisíci lety, činil podíl neandrtálské DNA 3 až 6 procent, postupně klesl na zhruba 2 procenta.
