Článek
Díky tomu se snižují náklady na jejich přepravu a skládkování. Společnost Chevak, která provozuje vodohospodářská zařízení na Chebsku, do stavby solární sušičky investovala téměř 90 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace z Evropské unie. „My tady máme, z oblasti Chebu a Aše, zhruba čtyři a půl tisíce tun kalů ročně. Pro představu je to nějakých dvanáct tun denně čili pět set kilogramů za hodinu,“ uvedl předseda představenstva Chevaku David Bracháček.
V halách se suší kaly z čistírny odpadních vod.
Sušárna tvoří dvě haly o šířce dvanáct a délce sto dvacet pět metrů. Na jedné straně se do nich nasypou vlhké kaly, speciální mechanismus je následně prohrabuje a postupně posouvá, zatímco uvnitř haly dochází zároveň k ohřevu vzduchu a odpařování. Na druhém konci haly je pak možno odebrat kaly s podstatně nižší vlhkostí.
První solární sušárnu zprovoznili v Mariánských Lázních v roce 2022. Investorem byla stejně jako v Chebu společnost Chevak, která tak nyní provozuje dvě ze tří takových sušáren v Česku. Třetí byla nedávno otevřena v Litovli na Olomoucku.
Technologie uvnitř sušárny kalů
Chebské haly na sušení kalu jsou takzvaně hybridní, což znamená, že jsou schopny provozu i za nepříznivého počasí, kdy slunce tolik nehřeje. Vzduch uvnitř je možné ohřívat i teplem z kogenerace, které vzniká při čištění odpadní vody. Úsporná řešení byla použita i při samotné stavbě. Použity byly totiž recyklované materiály. Na úpravu základní betonové desky hal byl použit dálniční finišer, který zkrátil dobu pokládky betonu z týdnů na několik dní.
Solární sušení kalů
Protože se stále zpřísňují evropské předpisy ohledně provozování čistíren směrem k jejich energetické neutralitě, ani výsledný vysušený kal nemusí v budoucnu v plném objemu mířit na skládku. Existují už i prototypy pyrolýzních technologií, které umí bez přístupu vzduchu odpad rozložit a energeticky využít.
Další možností, která je blíže realizaci, je možnost použít kal například pro pěstování květin.
