Článek
Zkoumané podloží představuje tzv. metamorfované horniny – amfibolity, pararuly a granulity. Díky českým vědcům si pak stavitelé mohou vytvořit geotechnický model oblasti, na níž budou budovy stát, a navrhnout pro ně optimální bezpečnostní opatření.
„Zjišťujeme základní pevnosti hornin a to, jak se hornina chová při vnějším zatížení. Výsledky poslouží k posouzení stability, únosnosti a maximálního zatížení podloží,“ sdělil Jan Blahůt, vědecký pracovník Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR.
Vědci prověřují horniny z různě hlubokých vrtů – ten nejhlubší má 155 metrů – v podobě přesně nařezaných válečků z toho či onoho konkrétního úseku, tzv. vrtných jader.
„Je to proto, že v různých hloubkách je hornina různě zvětralá, takže se také různě chová,“ poznamenal Blahůt a dodal, že dalším faktorem je i rozdílná hloubka základů jednotlivých budov.
Nyní je hotovo zhruba deset kilometrů vrtů, celkem by jich pak mělo být více než třináct. Pod každou budoucí budovou jich má být hned několik; detailněji se odborníci zabývají podložím pod objekty, které budou obsahovat jaderný materiál.
Vybrané vzorky vrtných jader, tedy válců hornin získaných návrty, se do laboratoře převážejí pečlivě zabalené, aby se předešlo poškození během přepravy. V ÚSMH pak na každém „válečku“ provádějí několik testů. „Například ultrazvukové prozařování P a S vlnami. Čím je vzorek pevnější a má méně prasklin a trhlin, tím rychleji se v něm vlna šíří,“ popsal vědec Jan Blahůt.
Odborníci Akademie věd zkoumají vzorky hornin z míst, na kterých má vzniknout nová část jaderné elektrárny Dukovany.
Geologické práce v Dukovanech začaly v srpnu loňského roku, skončit mají během dubna. „Budeme potřebovat informace, které se týkají únosnosti hornin, aby projektanti dokázali správně spočítat zakládací podmínky objektů, které se budou v lokalitě stavět,“ vysvětlil Martin Uhlíř, ředitel pro výstavbu, spouštění a provoz Elektrárny Dukovany II s tím, že další vědecký ústav v Římě zjišťuje charakteristiky hornin z hlediska šíření seismických vln.
Stavba nových jaderných bloků je největší zakázkou, jaká kdy byla v Česku realizována. Náklady na výstavbu dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 407 miliard korun.
„Klíčová je bezpečnost. Kromě technických opatření plynoucích z poučení během historických havárií po světě bude kolem reaktoru dvojitý krycí kontejner, který odolá třeba i pádu dopravního letadla,“ uzavřel Martin Uhlíř.
