Článek
Mezinárodní tým astronomů nedávno zkoumal vzorek 20 hvězd, o nichž se domníval, že vznikly společně v trpasličí galaxii, kterou nazvali Loki podle severského boha spojeného se lstí a falší a která splynula s Mléčnou dráhou během rané fáze jejího vývoje.
Astronomové dokážou určit, které hvězdy „u nás“ pocházejí z jiných galaxií, např. podle výstřednosti jejich galaktických oběžných drah a množství těžších prvků uvnitř. Vlastnosti některých splynulých galaxií lze poté určit tehdy, když vědci objeví skupiny hvězd se shodnými charakteristikami.
Studie publikovaná v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society ukazuje, že změněná dvacítka hvězd má nízký obsah kovů, ale zároveň se odlišuje od jiných hvězd s nízkým obsahem kovů nalezených ve vnějších oblastech naší galaxie.
Astronomové označují hvězdy s relativně malým množstvím těžších prvků, třeba železa, jako hvězdy chudé na kovy. Galaxie tvořené těmito hvězdami fungovaly v raném kosmu jako stavební kameny.
A possible “lost” dwarf galaxy may be hiding in the Milky Way’s plane: 20 metal-poor stars share unusually tight chemistry and include both prograde and retrograde orbits. @RoyalAstroSoc https://t.co/ExCaIuuBjV https://t.co/EnnxJtrtTC
— Phys.org (@physorg_com) April 30, 2026
S jistotou zatím nepotvrzeno
„Tyto stavební kameny se v raných epochách spojovaly, přičemž jejich hvězdný, plynný a temně hmotný obsah se rozptýlil do formující se protogalaxie. Proto se předpokládá, že hvězdy s nejnižším obsahem kovů pocházející z raného skládání galaxie budou osidlovat vnitřní oblasti Mléčné dráhy, zatímco ty, které byly připojeny později, mohou být rozptýleny ve vnějším halu,“ vysvětlují autoři studie podle vědeckého serveru Phys.org.
Průzkumy hvězd v Mléčné dráze objevily na kovy značně chudé hvězdy, většina z nich se však nachází v halu, nikoli v galaktické rovině.
Galaktické halo je rozsáhlá, řídká oblast obklopující galaxii. U spirálních galaxií, jako je naše Mléčná dráha, si halo můžeme představit jako „obal“ kolem viditelného disku s hvězdami a spirálními rameny.
Zdroj: Pavel Suchan, Astronomický ústav Akademie věd ČR
Pokud se existence galaxie Loki potvrdí, šlo by o trpasličí galaxii, konstatuje web Futurism. Trpasličí galaxie navíc bývají tvořeny hvězdami chudými na kovy, podobně jako první hvězdy vzniklé ve vesmíru ještě předtím, než pozdější generace vytvořily těžší prvky.
Ve studii konkrétně analyzovali skupinu 20 hvězd chudých na kovy v galaktické rovině Mléčné dráhy, tedy v ploché diskové oblasti, kde se nachází většina jejích hvězd. Když porovnali jejich chemické složení s objekty na okrajích Galaxie, včetně hvězd a dalších trpasličích galaxií, objevili chemické stopy mnoha kosmických explozí, které uvolňují těžké prvky, včetně supernov a srážek neutronových hvězd.
Loki by tak mohl být jedním ze „stavebních bloků“ Mléčné dráhy, který se v ní dodnes zachoval. Skupina hvězd Loki tedy leží přímo v rovině Mléčné dráhy.
Výzkum je zatím na začátku a opírá se o relativně malý soubor dat (onen vzorek pouhé dvacítky zkoumaných hvězd). K definitivnímu potvrzení existence „pohřbené“ galaxie Loki budou potřeba další pozorování.


