Hlavní obsah

Úhynům tisíců raků v Moravském krasu může zabránit jen to, když se rybníkáři podělí o vodu

Holštejn

Tisíce raků, kteří pravidelně hynou ve vysychajícím korytě potoka Bílá voda v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras na Blanensku, lze zabránit jen tak, že se majitelé rybníků v této oblasti podělí s přírodou o vodu. Podle ochranářů je nutná změna přes půl století starých regulačních řádů a stanovení průtoků tak, aby potok nevysychal.

Foto: CHKO Moravský kras

V potoce Bílá voda uhynuly v létě tisíce raků, jejich populace se tam snížila o 90 procent

Článek

Správa CHKO se zástupci podniku Lesy ČR vyzve vedení Olomouckého kraje, kde se rybníky nacházejí, aby situaci pomohl řešit. Vody je podle ochranářů v povodí Bílé vody díky velkému počtu rybníků dost, jde o to nařídit rybníkářům, aby se podělili a správně vypočítat průtoky tak, aby majitelé těchto vodních ploch nepřišli k úhoně a zároveň, aby se pomohlo rakům.

Opakované úhyny raků vyvolaly i drsnou kritiku na adresu ochranářů, která ale tvrdí, že je neoprávněná. Situaci vysvětlují na sociálních sítích. „Někteří situaci chápou a chtěli by pomoci, jiní se ptají a jiní sprostě útočí, protože mají dojem, že dokážeme řídit počasí, máme nekonečné pravomoci a místo sledování problému stačí udělat jen málo,“ uvedla správa CHKO.

„Předně nemůžeme jen tak přijít za rybníkáři a nařídit, aby okamžitě pustili do koryta vodu. Musíme přenastavit manipulační řády rybníků, které byly nastaveny za časů, kdy jsme netušili, že by mohla přijít klimatická změna,“ řekl Novinkám zoolog správy Moravského krasu Antonín Krása. Stavění hrázek ve vysychajícím korytě Bílé vody u Holštejna nepomůže.

Foto: CHKO Moravský kras

Ještě před pár dny zcela vyschlé koryto Bílé vody

Ochranáři tam v době veder přenášeli raky a ryby, kteří zůstali na suchu, do postupně mizejících tůněk. Šlo ale jen o zoufalou snahu situaci zlepšit. Podle odborníků vyžaduje koncepční řešení, a to rychle. Po vlně letních veder uhynula v korytě Bílé vody zhruba 90 procent populace raků. Obrovské ztráty jsou i u ryb; mřenek mramorovaných nebo střevlí potočních.

„Po vydatných deštích se potok probouzí k životu. Z jeho původních obyvatel toho moc nezbylo, přesto by se tamní populace raků a ryb měla sama obnovit. Uvidíme na jaře,“ řekl Krása. CHKO Moravský kras již o situaci jednala i s Českou inspekcí životního prostředí.

Situace je po územní stránce zamotaná. Podle některých názorů ukazuje, jak je současné krajské členění ČR nesmyslné. Logičtější prý bylo původní zemské, protože oblast tvoří jeden region.

Moravský kras leží na Blanensku, tedy v Jihomoravském kraji, stejně jako vysychající úsek Bílé vody. Nicméně obce Baldovec, Rozstání, Niva či Otinoves, které tvoří rozšířenou oblast Moravského krasu a kde jsou rybníky, jsou již na Prostějovsku, tedy v Olomouckém kraji. Teď bude na něm, aby se postaral o vyřešení zásadního problému za svými hranicemi.

Bílá voda je pro Moravský kras naprosto klíčová. U Holštejna mizí v podzemí, kde společně se Sloupským potokem vytváří legendární moravskou říčku Punkvu. Každý rok se po ní v Punkevních jeskyních u Blanska plaví v člunech 200 000 turistů z celého světa.

Foto: Správa jeskyní ČR

Po říčce Punkvě se před časem plavil i prezident Petr Pavel. Punkva vzniká soutokem Bílé vody a Sloupského potoka

Výběr článků

Načítám