Článek
„Naše legislativní limity na obsah fosforu ve vyčištěné vodě jsou neuvěřitelně benevolentní. Menší čistírny ho nejenže nemusí odstraňovat, ale ani nemusí sledovat, kolik ho vyprodukují,“ uvedl vědec Radovan Kopp z brněnské Mendelovy univerzity, který se kvalitě vody a tématice úhynu ryb věnuje na agronomické fakultě.
Nově stavěné čistírny odpadních vod často „paradoxně situaci ve svém povodí zhoršují“. Koncentrují se v nich živiny a fosfor, který není kontrolován a odbouráván. Vše je přepouštěno dále a fosfor se do vody dostává například při deštích z polí, protože je součástí některých zemědělských hnojiv. Fosforečnany jsou obsaženy i v odpadních vodách z domácností, konkrétně v čisticích prostředcích i v pracích prášcích, ve fekáliích, ale také v moči.
Na řece Dyji bylo zlikvidováno přes 35 tun uhynulých ryb.
Většina kanalizačních sítí v ČR odvádí společně dešťové i odpadní vody. Při dešťových přeháňkách není čistírna schopna takové množství vody najednou vyčistit. Aby nebyla čistírna zaplavena, je tato směs srážkové a odpadní vody vypuštěna bez čištění dál do toku. Směs se nazývá odlehčovanou vodou. „Naše legislativa se ale tváří, jako by neexistovala,“ uvedl Kopp.
Výsledkem toho je pak růst počtu sinic. Stojaté vody se mění v zelenou kaši a kyslíkový režim se dramaticky mění. Přes den je většinou voda kyslíkem výrazně přesycena a v noci je naopak kyslíku nedostatek. Většina vodních ekosystémů je tak značně nestabilních. V případě souhry nepříznivých faktorů, tedy vysokého obsahu sinic, vysoké teploty vody a změny počasí, může nastat situace, kdy je kyslík zcela vyčerpán a ryby pak hynou. S velkým úhynem se nyní potýká řeka Dyje na Břeclavsku, ale zaznamenán byl i v rybníku v obci Suchý nedaleko Boskovic.
Zbytečné obviňování rybářů a vodohospodářů
„V případě úhynů se hledají viníci. Množí se dotazy, jestli by pomohlo jinak nakládat s vodou v rámci povodí nebo proč tam nebyli včas hasiči, aby provzdušnili vodu. Do rybníků se sypou bakterie, aby se zvýšila koncentrace kyslíku, do nádrží se sypou trojmocné soli hliníku nebo železa, aby se vysrážel fosfor,“ zdůraznil vědec.
Úhyny ryb v Klenici se podle vedení města Mladá Boleslav opakují.
Tato opatření sice mají svůj smysl, jsou ale technicky i finančně náročná a přináší jen krátkodobý efekt. Z dlouhodobého hlediska totiž neřeší hlavní příčinu problému a tou je příliš vysoký obsah živin a fosforu ve vodě.
„Teplotu vody neovlivníme, množství rozpuštěného kyslíku ovlivníme jen velmi omezeně. Pokud nesnížíme množství živin, které do vod vypouštíme, bude těchto epizod jen přibývat. Snížit množství fosforu při čištění odpadních vod není nijak složitou – a ve srovnání s tím, co nám nadbytek živin způsobuje – ani drahou záležitostí,“ dodal Kopp.
Veřejnost podle něj většinou ze špatné jakosti vod viní rybáře nebo vodohospodáře, ale ti prý problém nevyřeší. Změna může nastat jen změnou přístupu k řešení problému.
