Článek
„Švábům se věnuji prakticky čtyřicet let a v posledních několika letech jsem se s kolegy zaměřil na šváby z tropické Střední Ameriky. Zjistili jsme totiž, že tihle švábi dokážou sežrat prakticky cokoliv a mohli by se stát významným alternativním pomocníkem při zpracování bioodpadu, který vzniká v domácnostech, ale nejen v nich,“ řekl Novinkám Rulík.
Olomoučtí přírodovědci podle něj testují dva druhy švábů. Jedná se o švába pestrého, který v domovině žije převážně v jeskyních, kde se živí výkaly netopýrů, a o švába velkokřídlého, který obývá tropické pralesy.
„Dokážou zpracovat prakticky jakýkoliv domácí bioodpad. Můžete jim dát nejen ovoce či zeleninu, ale i zbytky masa, stejně jako knedlíky, omáčku nebo špagety. Jediné, co jim nenabízíme, jsou slupky od česneku, cibule a citrusů,“ poznamenal přírodovědec.
Některé druhy hmyzu si mohli návštěvníci ekologického centra Sluňákov prohlédnout i pod mikroskopem
Zhruba pěticentimetroví švábi jsou podle něj při požírání bioodpadů podstatně výkonnější než kalifornské žížaly, využívané při takzvaném vermikompostování. Výsledný kompost je navíc mnohem kvalitnější. „Má i v porovnání s klasickým kompostem ze zahrady vyšší koncentraci uhlíku, kyslíku, fosforečnanů, je tam i více draslíku a sodíku,“ konstatoval Rulík.
Výhodou je podle něj i poměrně snadné kompostování. Stačí k němu plastová větratelná krabice zčásti zaplněná nějakým substrátem, do kterého se švábi zahrabávají. „Nic speciálního nevyžadují. Stačí jim občasné rosení k udržování potřebné vlhkosti a pravidelný přísun potravy. Potřebují také trošku vyšší teplotu, nemůžete je tak nechat v zimě na balkoně,“ vysvětlil Rulík.
Obavy podle něj nemusejí mít lidé ani z toho, že by se jim švábi využívaní k zpracování bioodpadu rozlezli po domě. „Jedná se druhy, které nelezou po stěnách, a to ani v larválním stádiu. Jejich únik tak nehrozí,“ podotkl.
Do světa hmyzu zavedlo v sobotu své návštěvníky ekologické centrum Sluňákov
Olomoučtí přírodovědci jsou u nás jediní, kteří se možností využití švábů ke zpracování bioodpadu zabývají a zkoumají i optimální podmínky jejich chovu. „Hodně s tím v poslední době experimentují třeba Indové, ale v Evropě jde o novinku, která na svůj rozvoj teprve čeká,“ zdůraznil Rulík.
Nabízí první násadu
Kompost, který pomocí švábů olomoučtí vědci získají, používají do květináčů k pokojovým rostlinám. „Dal by se využít i na záhonky, ale jeho produkce zatím není velká,“ doplnil přírodovědec s tím, že pokud by měl někdo zájem využít šváby doma při zpracování bioodpadu, jsou na katedře schopni jej vybavit první násadou. „K rozložení bioodpadu, který vzniká ve tří až čtyřčlenné domácnosti, je třeba mít švábů minimálně padesát až sto,“ uzavřel Rulík.
Možné využití švábů představil ve Sluňákově v rámci akce nazvané Cesta do říše hmyzu, která do ekologického centra přilákala stovky návštěvníků. „Chtěli jsme lidem ukázat, že svět hmyzu je pestrý a barevný,“ řekla Novinkám mluvčí Sluňákova Michaela Pavlíková.
Láčkovka slupne i malou krysu, orchideje vypadají jako opice
