Článek
Temná energie, označovaná také jako skrytá energie, je teoretický koncept, kterým vědci vysvětlují neustále se zrychlující rozpínání vesmíru. Doposud si však astronomové mysleli, že tato energie má vliv pouze na velké kosmické škály.
„Většina lidí si myslí, že na kratší vzdálenosti nemá temná energie žádnou váhu, v podstatě nic nedělá,“ připomněl Stephen Hsu z Michiganské státní univerzity, který vedl výzkum týkající se trpasličích galaxií.
Vědci vliv temné energie podceňovali
Vědci to zpravidla vysvětlují působením dalších energií, které jsou dostatečně silné, aby byly proti odpudivému efektu temné energie imunní. Řeč je především o gravitaci. Jenže nejnovější výzkumy vědců dokazují něco jiného.
Hsu a jeho tým vypočítali kritický poloměr, při kterém začne odpudivá síla temné energie převažovat nad gravitací galaxie. U velkých galaxií, jako je například Mléčná dráha, začne skrytá energie působit až od desetinásobku poloměru galaxie. Zjednodušeně řečeno, na jednotlivé součásti velkých galaxií nemá temná hmota prakticky žádný vliv.
Problém chybějících galaxií je projevem toho, že ve skutečnosti má temná energie vliv i na menší vzdálenosti
U trpasličích galaxií je ale tento poloměr logicky mnohem menší. To je podle vědců jeden z hlavních důvodů, proč mohou astronomové vidět mnohem méně trpasličích galaxií obíhajících Mléčnou dráhu, než simulace předpovídají.
Temná energie
S termínem temná energie začali vědci poprvé pracovat na konci devadesátých let minulého století.
Tento teoretický koncept, který vysvětluje současné zrychlování rozpínání se vesmíru, byl dokonce v roce 2011 oceněn Nobelovou cenou za fyziku.
Přesto jej někteří vědci stále neuznávají. Poukazují především na to, že podstata temné energie není stále známá.
„Je možné, že problém chybějících galaxií je jen projevem toho, že ve skutečnosti má temná energie vliv i na menší vzdálenosti, než jsme doposud předpokládali,“ doplnil Hsu.