Článek
Observatoř Neil Gehrels Swift Observatory byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země 20. listopadu 2004. Původně měla sloužit pouhé dva roky, nakonec však ve vesmíru strávila téměř jedenáctkrát delší dobu.
Během své mise sledovala především mimořádně silné záblesky záření, které vznikají při některých obrovských kosmických explozích. Vědcům pomáhala zkoumat také výbuchy hvězd, černé díry a další vzdálené vesmírné objekty.
Nyní se však přibližně 1,5 tuny vážící observatoř neodvratně blíží k Zemi. Podle oznámení NASA z 2. listopadu měla vstoupit do zemské atmosféry ve středu 4. listopadu přibližně v 9:30 středoevropského času. Přesný okamžik však nebylo možné určit, odhad totiž počítal s odchylkou až 11 hodin.
Sledovat poslední cestu aparátu je možné zde. Zánik zatím potvrzen není.
Části observatoře mohou přežít průlet atmosférou
Přestože většina observatoře při průletu atmosférou shoří, některé její součásti mohou podle NASA přečkat extrémní teploty a dopadnout na zemský povrch.
Přesné místo případného dopadu zatím není možné určit. Vzhledem ke sklonu oběžné dráhy se však případné úlomky mohou dostat pouze do oblasti mezi 20,6 stupně severní a 20,6 stupně jižní zeměpisné šířky. Česká republika se tedy nachází zcela mimo předpokládanou oblast dopadu.
Daný pás zahrnuje velkou část Střední a Jižní Ameriky, střední Afriky, jižní Indie, jihovýchodní Asie a severní Austrálie, samozřejmě také rozsáhlé oblasti oceánu. Podle NASA je riziko, že padající trosky někoho zraní, velmi malé.
Pád urychlila sluneční aktivita
Swift postupně ztrácel výšku a přibližoval se k Zemi. Jeho sestup však v posledních měsících výrazně urychlila zvýšená sluneční aktivita. Ta totiž zahřívá horní vrstvy zemské atmosféry, které se následně rozpínají. Družice na nízké oběžné dráze tak narážejí na větší odpor vzduchu, postupně zpomalují a klesají blíže k Zemi.
Observatoř Swift navíc neměla vlastní pohonný systém, kterým by se mohla vrátit na vyšší oběžnou dráhu. NASA se proto pokusila její pád zpomalit změnou natočení, aby kladla co nejmenší odpor atmosféře. Kvůli tomu dokonce dočasně pozastavila většinu vědeckých pozorování.
Po neúspěchu záchranné mise se Swift k pozorování vesmíru ještě vrátil. Obnovení vědeckého provozu však zvýšilo odpor atmosféry, a jeho sestup se tak znovu urychlil.
Dne 20. října se observatoř nacházela již ve výšce pouhých 275 kilometrů nad Zemí. Kvůli rostoucímu odporu atmosféry už nedokázala udržet potřebné natočení a automaticky přešla do bezpečnostního režimu. Řídicí tým následně její provoz definitivně ukončil.
Záchranná mise skončila neúspěchem
NASA se přitom ještě letos pokusila o náročnou záchrannou operaci. V září 2025 uzavřela smlouvu v hodnotě přibližně 30 milionů dolarů (zhruba 630 milionů korun) s americkou společností Katalyst Space Technologies.
Ta měla vyslat speciální robotickou družici LINK, která by se ke Swiftu přiblížila, zachytila jej pomocí robotických ramen a přesunula na vyšší oběžnou dráhu. Tím by mohla prodloužit jeho životnost o několik dalších let.
Družice LINK odstartovala 3. července letošního roku. Po úspěšném dosažení oběžné dráhy se však začaly objevovat výpadky komunikace a problémy s jejím správným natočením. Technici se je navzdory intenzivnímu úsilí nedokázali vyřešit, a NASA proto v srpnu od plánované záchrany Swiftu upustila.