Článek
Alarmující data zveřejnil CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR, který v reálném čase sleduje stav lesů v celé republice. Z jeho informací vyplývají dva závěry: lesy se bez naší intenzivní pomoci neobejdou a v příštích letech se zásadně promění.
Český les budoucnosti bude vypadat jinak než ten dnešní. „Stromy v něm už neporostou jako obilí (různá výška jednotlivých stromů a vymizení monokultur - pozn. red.). Naše lesy budou světlejší a bude v nich více druhů dřevin rozdílného věku. Tyto lesy sice už nebudou tak zarovnané a pěkné, jako dnes, ale budou odolnější vůči klimatické změně,“ uvedl Jan Krejza z CzechGlobe.
Mezi domácími dřevinami vedrem nejvíce utrpěly duby a buky, přičemž zvláště buk je pro lesníky velkým zklamáním. Měl být nadějí na vzkříšení našich lesů, ale nakonec jí není. Definitivně odzvonilo rovněž smrkovým monokulturám. Lesy potřebují hlavně více listnatých stromů a je nutné v nich hospodařit tak, aby byly druhově pestré.
Vedro přišlo letos ve třech vlnách, a to koncem června, na přelomu července a srpna a pak koncem srpna. Strom na extrémní teploty reaguje tak, že nejprve utlumí fotosyntézu, tedy tvorbu živin a ukládání životadárných cukrů, a zastavuje růst. U některých jedinců pak hrozí úhyn.
Mapa vitality našich lesů
Každý strom má letokruhy; za každý rok jeden kruh. Jeho průměrná šířka je milimetr až dva. Pokud se šířka zmenší na polovinu, což se místy děje, je to špatná zpráva pro lesní hospodáře. Roční přírůstek dřeva na stromech v celém Česku, tedy pokud se všechny nové letokruhy sečtou, se odhaduje na 30 milionů kubíků dřeva. Pokud je ale přírůstek poloviční, je to obrovská ekonomická ztráta.
Pohled od Máchova památníku v Moravském krasu na Blanensku přes Masarykův les a Brno až na Pálavu u Mikulova
Aktuální stav lesů v republice ukazuje interaktivní mapa na internetových stránkách dendronet.cz. Z ní lze vyčíst, že suchu zatím nejlépe odolávají severní a východní Čechy a centrální část Vysočiny. Nejhorší je situace na střední a severní Moravě, sucho trápí i Masarykův les ležící na sever od Brna.
V minulosti se vitalita lesa monitorovala jednou za pět až deset let. CzechGlobe ale přišel s novým systémem DendroNetwork: v lesích po celé zemi má přímo na stromech měřicí stanice. Ty sledují nejen klasická meteorologická data, ale i momentální stav stromů. Výzkumníci tak mají přesná data, která mohou využít i k záchraně lesů.
Mapa ukazuje, nakolik jsou lesy kvůli vedrům zasaženy stresem.
