Sto let byl považován v Česku za vyhynulý, nyní plamének rozkvétá na Soutoku

Plamének je běžně rozšířený v jihovýchodní a střední Evropě. Najít jej lze na Slovensku i v Rakousku. V Česku byl již kdysi vzácností, vyskytoval se výhradně na jihu Moravy.

Naposledy byl pozorován v roce 1912 na Břeclavsku. Pak nastala dlouhá přestávka, která trvala až do roku 2009. Tehdy jej našli botanici u Lanžhotu, jehož okolí leží v nově vyhlášené CHKO.

„Poté byl v oblasti Soutoku pozorován v letech 2017 a 2020, vždy však jen v podobě jednotlivých rostlin, vzácně kvetoucích a s minimální šancí na přirozené rozmnožení. Letos se nám ale po dlouhé době ukázal v plné parádě,“ řekla Novinkám botanička ze správy Soutoku Sabina Smetanová, která plamének objevila s kolegyní Adélou Přibylovou.

Místo výskytu plaménků s ohledem na jejich vzácnost neupřesnila. Tyto rostliny patří ke kriticky ohrožené flóře v ČR.

Plamének celolistý (Clematis integrifolia) přežívá na zbytcích nivních luk a pro své přežití tedy potřebuje pravidelně zaplavovaná území. Dorůstá do výšky 70 centimetrů a letos se podařilo najít rostliny, které vykvetly. Ochranáři již plánují kroky k posílení jeho populace.

Právě plamének je podle odborníků jedním z mnoha příkladů, proč si území soutoku řek Moravy s Dyjí zasloužilo s ohledem na svoji přírodní jedinečnost vyšší stupeň ochrany. Získalo ji teprve od 1. července vyhlášením CHKO Soutok na tomto území.

„Soutok stále nabízí plaménku velmi dobré podmínky k životu. Jeho návrat připomíná, že příroda má svůj vlastní rytmus a dokáže nás překvapit i tam, kde už jsme naději téměř ztratili,“ zdůraznila Smetanová. V souvislosti se záchranou plaménku se musí změnit péče o louky.

Jejich pravidelné a správně načasované sečení by mohlo vést k tomu, že plamének získá v ČR stabilnější populaci. „Bude to chtít dřívější první seč, a to koncem května, a pak další na přelomu července a srpna. Rostlinám by to mohlo pomoci vysemenit, jinými slovy pohled na letní louky s modrofialovými plaménky by pak nemusel být vzácností,“ dodala botanička.

Vyhlášení CHKO Soutok provázely bouřlivé diskuze. Zatímco ochranáři a přírodovědci se snažili veřejnosti vysvětlovat, že lužní oblast soutoku Moravy a Dyje, nazývaná také Moravská Amazonie, je natolik vzácná, že musí být lépe chráněna, někteří z obyvatel Břeclavska se obávali toho, že CHKO až příliš ovlivní využívání krajiny jak zemědělci, tak turisty.

Vyhlášení Soutoku podpořil i prezident Petr Pavel. Součástí této chráněné krajinné oblasti je také oblast mezi Břeclaví a obcí Bulhary, která se překrývá s Lednicko-valtickým areálem.