Článek
„V České republice nehnízdí a je velmi vzácným druhem,“ upozornil Michal Porteš z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
V národní přírodní památce Lom ČSA a jejím okolí bylo podle něj zaznamenáno hned několik kusů orlíka krátkoprstého.
„Většinou jde o dospívající jedince, ale pozorováni byli už také dospělí ptáci v hnízdní době. Orlíkovi krátkoprstému zřejmě vyhovuje především rozmanité prostředí lomu, kde se střídá pestrá mozaika stanovišť od otevřených ploch přes lesostepní porosty až po vzrostlý les. Lákavé jsou pro něj i navazující skalní výchozy Krušných hor,“ popsal Porteš.
Pestrost místní krajiny, kde převažuje bezlesí a roztroušené dřeviny, zůstala zachována díky rekultivaci území takzvanou ekologickou obnovou, s upřednostněním samovolných přírodních procesů.
„Krajinný ráz lomu ČSA je v podmínkách České republiky velmi ojedinělý a orlíkovi může připomínat jeho domovskou krajinu stepí, čemuž nasvědčuje právě i jeho pravidelný výskyt v této lokalitě,“ vysvětlil Porteš.
Orlík krátkoprstý je středně velký dravec specializovaný na lov hadů a dalších plazů.
Národní přírodní památka Lom ČSA vznikla v říjnu 2025 na ploše 12,3 čtverečních kilometrů. Zahrnuje část zbytkové jámy stávajícího lomu v Mostecké pánvi, včetně vznikajícího jezera. Představuje vůbec největší plochu v České republice, která byla po těžbě ponechána přirozeným přírodním procesům. Z původního území hnědouhelného velkolomu ČSA jde přibližně o třetinu.
Na místě bývalé těžební jámy se vytvořila pestrá mozaika stanovišť od suchých stepí a erozních strží přes tůně a mokřady až po samovolně vznikající lesostep. Dnes hostí mimořádné množství vzácných živočichů i rostlin.
Jen na nerekultivovaných částech bylo podle Porteše dosud zaznamenáno 269 zvláště chráněných druhů. Pro některé ptáky, například lindušku úhorní či bělořita šedého, představuje toto území zcela zásadní hnízdiště s podílem v řádu desítek procent na celkové české populaci.
