Hlavní obsah

Šok pro astronomy. Teleskop Jamese Webba odhalil galaxie, které neměly existovat

Washington

Kosmický dalekohled Jamese Webba (JWST) našel velké vzdálené galaxie. Podle vědeckých předpokladů neměly existovat, protože pocházejí z rané fáze vývoje vesmíru. Objev tak naznačuje, že velké galaktické systémy byly zřejmě po velkém třesku mnohem rozsáhlejší, než jsme si mysleli.

Foto: NASA / ESA / CSA / I. Labbe, Swinburne University of Technology / G. Brammer, Niels Bohr Institute’s Cosmic Dawn Center, University of Copenhagen

Snímky šesti potenciálních masivních galaxií z doby 500-700 milionů let po velkém třesku. Jeden kandidát na galaxii (vlevo dole) by mohl obsahovat tolik hvězd jako naše současná Mléčná dráha.

Článek

Astronomy šokuje zjištění, že obří a vyspělé galaxie zjevně existovaly poměrně krátce po velkém třesku, tedy vzniku vesmíru. Informoval o tom vědecký server Space.com.

Podle něj to nikdo nečekal a nikdo nedokáže vysvětlit, jak se tyto galaxie – resp. kandidáti na galaxie, než se objev dále ověří – vytvořily.

Galaxie zhruba o velikosti naší Mléčné dráhy a plně vyzrálé červené hvězdy zachytily snímky vzdálených zákoutí vesmíru, pořízené během počátečních pozorování JWST.

Webbův teleskop objevil svou první exoplanetu

Věda a školy

Vidíme „dětství“ vesmíru?

Galaxie popsané v nové studii jsou tak vzdálené, že se i výkonnému dalekohledu jeví jen jako načervenalé puntíky. Analýzou světla, které vyzařují, astronomové dospěli k závěru, že se jejich prostřednictvím dívají na „dětství“ vesmíru jen 500 milionů až 700 milionů let po velkém třesku.

Takto rané galaxie samy o sobě nejsou překvapující. Astronomové očekávali, že první hvězdokupy se vyskytly krátce poté, co vesmír překonal tzv. dobu temna, tedy zhruba prvních 400 milionů let své existence, kdy vesmír prostupovala jen mlha z atomů vodíku.

ESA představila nový teleskop. Má odhalit tajemství temné hmoty

Věda a školy

Galaxie ze snímků Webbova teleskopu jsou však šokujícím způsobem velké a hvězdy v nich příliš staré. Nová zjištění jsou v rozporu s dosavadními představami o tom, jak vesmír vypadal a vyvíjel se v raném období, a neodpovídají ani pozorováním Webbova předchůdce: Hubbleova vesmírného dalekohledu.

Galaxie měly být malé

„Měli jsme konkrétní vysvětlení pro typ galaxií existujících v raném kosmu: Jsou mladé a malé,“ sdělil Space.com astronom Joel Leja z Pensylvánské státní univerzity a jeden ze spoluautorů příslušné studie.

Předchozí studie o raném vesmíru, založené na pozorováních Hubbleova teleskopu a dalších nástrojů, podle Lejy popisovaly spíše malé, modré, „dětské“ galaxie v raném období vesmíru. Šlo tedy o objekty, které vznikly teprve nedávno z původní „kosmické polévky“ a samy si utvořily své mladé hvězdy a struktury.

Podle vědců existují nové náznaky, že temnou hmotu tvoří temné fotony

Věda a školy

Mladé hvězdy obecně září modře. S postupem času červenají s tím, jak spalují své palivo. V dávných galaxiích, na něž se zaměřuje Webbův teleskop, astronomové staré červené hvězdy neočekávali. Nečekali ani to, že najdou galaxie masivnější než zhruba miliardu Sluncí. Načervenalé body však nasvědčují tomu, že jsou padesátkrát masivnější.

Teleskop Jamese Webba pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země od loňského ledna. Zařízení, dosud nejvýkonnější svého druhu, v hodnotě deseti miliard dolarů (223 miliard Kč), je projektem americké NASA, evropské ESA a kanadské vesmírné agentury CSA.

Webbův teleskop odhalil další prastaré galaxie

Věda a školy

Reklama

Výběr článků

Načítám