Slovenští archeologové odhalili na dně Dunaje pozůstatky římského mostu

Odborníci z Trnavské univerzity a Archeologického ústavu Slovenské Akademie věd pracují u jihoslovenské obce Iža dlouhodobě. Zkoumají zde římský vojenský tábor Celemantia, který je od loňského roku zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Existenci mostu přes Dunaj, který nyní tvoří hranici Slovenska s Maďarskem, vědci předpokládali již delší dobu. Nyní se jim ale podařilo najít důkazy v podobě opracovaných kamenů a zbytků dřeva. S tím jim pomohli policejní potápěči, kteří využili nízké hladiny řeky a dobré viditelnosti pod vodou v tomto ročním období.

„Překvapilo nás, že na dně kromě opracovaných kamenů objevili i dřevěné kůly,“ řekla podle agentury TASR archeoložka Miroslava Daňová z Trnavské univerzity.

Římský vojenský tábor vznikl na území dnešní obce Iža během markomanských válek ve 2. století našeho letopočtu, přesněji kolem roku 175 n. l., a žilo v něm 500 až 700 vojáků.

Tábor byl záhy poničen během útoku Germánů. S postupným oslabováním říše Římané už nebyli schopni udržet severní hranici. Podle dochované informace byl 17. listopadu 375 s germánským kmenem Kvádů vyjednávat císař Valentinianus I. - vyslanci Kvádů žádali o mír a výměnou za něj nabízeli rekruty pro římské vojsko.

Nicméně svými tvrzeními, jimiž omlouvali své útoky, ho poněkud rozlítili. Poté, co rozzuřený císař vyslechl mírové podmínky, které byly pro něj nepřijatelné, prodělal prudký záchvat mrtvice. Jak uvádějí slovenští badatelé, „Valentiniana trefil šlak a v protilehlém Brigetiu zemřel“. Ještě téhož dne.

Když pak římští vojáci tábor opouštěli, spálili za sebou pravděpodobně i dunajský most, jehož zbytky ale v řece zůstaly.

„A právě náš nový nález by mohl být tím, který hledáme,“ podotkla archeoložka Daňová.

Podle ní bude zřejmě z nalezených zbytků dřevěných kůlů možné určit, kdy byl most přesně postaven.

Aktuální fáze průzkumu probíhala od 2. listopadu do 2. prosince.