Článek
Psal se rok 1913, když ornitologický výzkumník James Paul Chapin potkal během návštěvy v tehdejším Belgickém Kongu (dnes Konžská demokratická republika) ve vesnici Avakubi muže, na jehož pokrývce hlavy se skvělo ptačí pero, které nedovedl přiřadit k žádnému známému ptákovi z tamní oblasti. Pírko od muže získal a uložil ho v muzeu.
Určit, odkud se vzalo a komu patří, se mu nepovedlo celých třiadvacet let. „Až roku 1936 v Královském muzeu v Tervurenu v Belgii uviděl na chodbě dva preparované ptáky, označené jako mladí pávi indičtí. To mu nesedělo. Vzpomněl si na pírko z Ituri a pokusil se ho porovnat s vycpaninami. Bylo identické. Tak v roce 1936 popsal zcela nový druh, páva konžského,“ připomněl objev tohoto ptačího druhu zoolog Michal Podhrázský ze Safari parku ve Dvoře Králové.
A zmínil další historické souvislosti. Například to, že vycpaniny z Tervurenu byly v muzeu uloženy již od roku 1896. Ale protože je někteří místní odborníci považovali za křížence asijských pávů s africkou drůbeží nebo mladé asijské pávy, nedoporučili je vystavit.
Páv konžský byl a je i od té doby opředen řadou nejasností a tajemství. Je to velmi skrytě žijící druh, o kterém vědci mají většinu poznatků z divočiny jen díky fotopastem. A v zoologických zahradách je raritní.
V Safari parku doufají v první odchov
Jedním z těchto míst, kde ho mají, je i dvorský Safari park. Pávy konžské chová od roku 2003. Ovšem od té doby tu kromě samečků žila jediná samice. „Současná samice je druhou v historii a dorazila ze Zoo Varšava,“ doplnil zoolog s tím, že věří, že se díky novému páru podaří odchov.
Právě Varšava je v současnosti jedinou zahradou, která pávy konžské rozmnožuje. „O tamější podmínky jsme se z důvodu inspirace dlouhodobě zajímali a pokusili se je replikovat. Zvířatům nabízíme zcela stejnou krmnou dávku, stejnou hnízdní podložku i režim chovu. Ptáci jsou umístěni ve venkovní voliéře s možností vstupu do teplého zázemí a doplnění o menší druhy ptáků. Společenstvu však dominují,“ vysvětlil Michal Podhrázský.
Pár pávů konžských obývá pavilon Madagaskar a tropický les. „Oba jedinci spolu dobře vycházejí. Lidé je od sebe snadno rozliší, i když na rozdíl od asijských pávů není samec o mnoho působivější než samice. Liší se především zbarvením, dlouhé krovky konžským pávům chybí,“ dodal Michal Podhrázský.
Samec je kovově modrý a zelený, samice šedavá s leskle zelenými zády. Obě pohlaví mají péřovou korunku, která je v případě samice opravdu drobná.
Páv konžský je podle mnoha zdrojů poněkud „stydlivý“ druh a na rozmnožování potřebuje zcela ideální podmínky. Mezi ty patří mimo jiné i vysoká míra soukromí.
