Článek
„Výsledek sčítání nám dává důvod k opatrnému optimismu. Ale zdaleka to neznamená, že máme vyhráno. Naděje, že tetřívek obecný v Krkonoších přežije, je stále reálná, nevíme však, kolik zbývá času,“ uvedla zooložka Správy parku Karolina Mikslová.
Nejzávažnějším ohrožujícím faktorem je podle ní izolace nejen celé krkonošsko-jizerskohorské populace, ale také izolace jednotlivých skupin ptáků v tomto pohoří, což může způsobit rychlý genetický kolaps populace.
„Tetřívek obecný je ikonickým ptákem Krkonoš. Černý rytíř, jak se mu kvůli jeho soubojům v době tokání říká, patří zároveň mezi nejviditelněji ohrožené živočichy našeho národního parku. Musíme proto udělat maximum pro to, abychom o něj v budoucnu nepřišli,“ souhlasí ředitel parku Petr Moravec.
Krkonošská populace tetřívka v minulosti výrazně klesala. Ještě v roce 2001 odborníci při sčítání zaznamenali 135 tokajících kohoutků, v roce 2017 jich napočítali už pouze 74. Dlouhodobým problémem je především úbytek vhodných stanovišť a rušení člověkem. Tetřívek vyhledává otevřenou či rozvolněnou krajinu s mozaikou mladých porostů, rašelinišť a dalších nezarostlých ploch.
Právě zde došlo v posledních desetiletích k významné změně. Imisemi poškozené lesy a rozsáhlé otevřené plochy, které tetřívkům v minulosti poskytovaly vhodné prostředí, postupně zarostly novým lesem. Správa KRNAP proto vytváří nové otevřené areály. Vzniklo už přes dvacet tetřívčích ploch o velikosti přibližně jeden až pět hektarů.
Sčítají se pouze samečci tetřívka, neboť v období tokání jsou díky hlasovým projevům dobře spočítatelní. „Slepičky jsou v průběhu celého roku prakticky neviditelné, protože dobře splývají s prostředím. Mají dobré mimikry a jsou velmi plaché,“ vysvětlil mluvčí národního parku Radek Drahný s tím, že se při odhadu počtu celé populace počítá ke každému samečkovi jedna samička.
Tetřívek vyžaduje klid
„Tetřívek potřebuje rozvolněné pestré biotopy a otevřené plochy. Vhodné podmínky vytváříme tam, kde to dává ekologicky smysl. Tedy v místech současného i historického výskytu a v místech bývalých imisních holin,“ doplnila Mikslová.
Vedle dostatku vhodných biotopů je pro tetřívka zásadní také klid. Citlivý je především v zimě, kdy přežívá v energeticky náročných podmínkách, a na jaře během tokání. Vyrušení ze zimního úkrytu může pro ptáka znamenat významnou ztrátu energie, která by mohla rozhodnout o jeho přežití.
Na jaře může rušení zase komplikovat námluvy a rozmnožování. Proto správa parku dlouhodobě chrání nejcennější lokality prostřednictvím klidových území, do nichž v zimě nevstupují lyžaři a v létě pěší návštěvníci.
Na místech s výskytem tetřívka rovněž platí omezení dopravy v časných ranních a pozdních večerních hodinách, tedy v době, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Zároveň turistické cesty, které vedou přes tato tokaniště, bývají pro veřejnost krátkodobě uzavřeny, konkrétně od poloviny března do konce května.
