Rodičům se nelíbí, že v přijímačkách cizinci přeskakují jejich děti

Něco takového se stalo například dvěma slečnám z Prahy-západ. Chtěly na hotelovou školu v pražském Braníku. „Uchazeč z Ukrajiny byl přijat, ačkoli měl nižší počet bodů než obě dívky,“ informovala Novinky rodinná známá dívek a pedagožka Jitka Svobodová.

„Pokud chce jakýkoliv cizinec studovat českou školu, tak nejspíš by mě být schopen komunikovat jazykem země, kde studuje. Neměl by mít žádné úlevy,“ tvrdí.

Podle nastavených pravidel ale cizinci skládají testy jinak než místní děti.

Jak upozornil ředitel dotyčné hotelové školy Karel Vratišovský a potvrdilo ministerstvo školství, cizinci, a v současné době se to týká především Ukrajinců, nemusí psát didaktický test z českého jazyka, a tudíž mají automaticky o body méně.

„Při rychlém pohledu na vyhlášení výsledků by se mohlo zdát, že daná škola přijala ke vzdělávání uchazeče s nižším počtem bodů, než který získal jiný uchazeč a nebyl přijat,“ poukázal na úskalí zveřejňování výsledků bez bodů z českého jazyka ředitel Vratišovský.

Místo písemného testu cizinci dělají pohovor.

Zákon stanovuje, že osobám, které získaly předchozí vzdělání ve škole mimo území České republiky, se při přijímacím řízení ke vzdělávání na středních školách promíjí na jejich žádost didaktický test z českého jazyka. „Znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v uchazečem vybraném oboru, škola u těchto uchazečů ověří rozhovorem,“ dodal ředitel.

„Uchazeči-cizinci nedostávají žádné body z rozhovoru. Pouze se z vyhodnocení rozhovoru rozhodne, zda uspěl nebo neuspěl,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Veronika Lucká Loosová.

„K tomu, aby škola mohla rozhodnout, zda uchazeč uspěl či nikoliv, může stanovit bodovou hranici. Ovšem tyto body se do celkového hodnocení nezapočítávají. Uchazeči-cizinci tedy mají v celkových výsledkových listinách za český jazyk 0 bodů,“ doplnila mluvčí.

Konkrétně škola ředitele Vratišovského letos přijala patnáct studentů podle těchto pravidel. „V případě uchazečů–cizinců, tedy nejen těch s dočasnou ochranou nebo statusem uprchlíka, jsme letos uplatnili stejný postup jako v minulých letech,“ poznamenal Vratišovský.

Cizinci kromě pohovoru složí test z matematiky a jsou poté do celkového pořadí všech uchazečů zařazeni podle tzv. redukovaného pořadí, které nemusí být pro veřejnost zcela srozumitelné.

Obdobné je to ovšem na všech školách. V posledních letech se kvůli válce a uprchlické krizi na Ukrajině tyto případy hodně množí, takže na to rodiče mohou narážet častěji než v minulosti.

„Žák musí při pohovoru prokázat znalost mluveného slova, musí číst i psát latinkou a musí porozumět předloženému textu, který musí pochopit a interpretovat v češtině,“ upřesnila průběh rozhovorů ředitelka Střední zdravotnické školy v Mladé Boleslavi Lucie Laurýnová. Mladoboleslavsko patří k oblastem, kde je lidí z Ukrajiny vysoký podíl, na základních školách tvoří pětinu dětí.

Podle informací ministerstva školství se v prvním kole přijímacího řízení ucházelo o přijetí na čtyřleté obory 133 tisíc dětí, 89 procent bylo přijato, na osmiletá gymnázia chtělo 19 tisíc dětí, uspělo 47 procent, na šestiletá gymnázia mířilo sedm tisíc a uspělo 34 procent.

Žáků z Ukrajiny s dočasnou ochranou se na čtyřleté studium hlásilo 3400, přijato bylo 65 procent, na osmiletá gymnázia to bylo jen 220 dětí s úspěšností 26 procent a na šestiletá gymnázia chtělo 110 ukrajinských dětí a uspělo také jen 26 procent.