Článek
Druckmüller se začal studiem sluneční koróny zabývat před více než 25 lety na kukuřičném poli v Maďarsku, kde pořídil první snímky. Vadilo mu, že její snímky neodpovídají tomu, co lidské oko vidí. Profesor proto vyvinul vlastní matematickou metodu, kdy z obrovského množství fotek, pořízených za krátkou chvíli při úplném zatmění, složí dokonalý obraz.
Přestože je na výsledné fotce vždy temný Měsíc v popředí, sevřený do žhavého kruhu, nad jedinečným rejem barev na snímku žasnou milovníci vesmíru z celého světa, dokonce i americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) je pravidelně zveřejňuje.
„To je organizace, která dělá vesmír profesionálně, my se živíme výukou matematiky, jsme amatéři a děláme to prostě z lásky,“ řekl Novinkám s úsměvem Druckmüller.

Za uplynulé více než čtvrtstoletí přitom pozoroval jeho tým zatmění Slunce na všech kontinentech, a to včetně Antarktidy. K focení využívá špičkovou techniku.
Ideální pozorovací místo? Centrální Grónsko
Nadcházející pozorování ovlivní finanční škrty v USA, o nichž rozhodla administrativa prezidenta Donalda Trumpa. NASA vědcům neposkytne k pozorování svůj speciální letoun, jak měli přislíbeno. Navíc Havajská univerzita, která snímky hojně využívá, letos nemohla na expedici finančně přispět.
Pomohlo ale české ministerstvo školství. Druckmüllerův tým Solar Wind Sherpas od něj získal devítimilionový grant, který v nadcházejících letech pokryje náklady ještě na dvě výpravy: jedna bude směřovat do Saúdské Arábie a Egypta a druhá do Austrálie. Vědci to nicméně nevzdávají ani při potížích. První expedice si hradili ze svého; jeden z doktorandů si na cestu vydělal v internetovém pokeru.
I když Druckmüller skromně hovoří o svém týmu jako o pouhých nadšených matematicích, ve skutečnosti posunul tým z Brna astrofotografii sluneční koróny na absolutní světovou špičku.

Snímek sluneční koróny pořízený v roce 2024 týmem profesora Miloslava Druckmüllera z brněnské techniky v Austrálii. K vytvoření obrazu bylo potřeba 256 obrazů pořízených pěti přístroji.
Úplné zatmění Slunce lze pozorovat v tzv. pásu totality, což je pruh široký až 250 km a dlouhý několik tisíc kilometrů. Ideálním pozorovacím místem by v srpnu mělo být centrální Grónsko, kam se ale nedá dostat. Kvalitní snímky by mohly vzniknout i z lodě plující u grónského pobřeží, nicméně vyslání jediného vědce na takovouto plavbu by stálo milion korun. Velmi dobré snímky by mohly vzniknout především na Islandu mezi Reykjavíkem a Západními fjordy.
„Cílem expedice je pozorovat Slunce tak, abychom mohli izolovat od slunečního světla záření různých iontů železa, a tím provádět analýzu sluneční korony. Otestujeme přitom i námi vyvinuté technologie, které by focení měly ulehčit,“ vysvětlil matematik.
Na Island i do Španělska poputují celkem čtyři týmy. Pro každou zemi jsou určeny dva, které se tam rozdělí. Zvyšují se tak šance na vytvoření více kvalitních fotografií v případě deštivého počasí.
Koróna je součástí sluneční atmosféry. Bouře a větry, které v ní jsou, ji neustále mění, což pak na výsledných fotografiích ze zatmění vytváří rej světel.

Matematik Miloslav Druckmüller vede tým, který už čtvrt století pořizuje snímky sluneční koróny při zatmění Slunce.

Tým vědců a studentů, který bude pozorovat a fotit zatmění Slunce na Islandu a ve Španělsku.
V Česku nastane 12. srpna „jen“ výrazné částečné zatmění. Z tuzemska bude možné zahlédnout, jak Měsíc zakryje přibližně 83 až 87 procent slunečního disku. Podívaná se odehraje večer, tudíž těsně nad západním obzorem.

