Článek
„Občas zaslechnu, že se to děje na nějakých výběrových školách, a to spíše soukromých. Rodiče říkají, že tam dítě podstupovalo něco jako IQ test. Ale ve veřejných školách se to dít nesmí kvůli rozhodnutí někdejší ombudsmanky (Anny) Šabatové, že zápis je administrativní formalita,“ řekla Novinkám a Právu ředitelka ZŠ Bystřice Jana Servusová, která působí v Učitelské platformě.
Podle Kateřiny Lánské z organizace pro informace ve vzdělávání EDUin už jen pár výběrových škol praktikuje náročnější zkoušky v rámci zápisů. Většinou se jedná o školy ve větších městech, kde je v dostupné vzdálenosti více škol.
„Ředitelé výběrových škol předpokládají, že tam půjdou děti speciálně připravené, protože třeba mají výuku zaměřenou na jazyky. Chtějí přijímat děti, které budou odpovídat jejich zaměření,“ popsala Novinkám a Právu.
Začaly zápisy do 1. tříd ZŠ, konkrétní termín je na ředitelích
Pokud dítě „přijímačky“ nezvládne, zkoušejí motivovat rodiče, aby si vybrali jinou školu. Například jim sdělí, že by se u nich jejich ratolest trápila.
„Ve školském zákoně je zápis popsán tak, že tam dítě ani nemusí být. Stačí, když rodič přinese potřebné doklady,“ upozornila Lánská.
Sykavky ani počty netřeba
Vůči vysokým nárokům řady škol vystoupil před deseti lety tehdejší ministr školství Marcel Chládek.
Nato úřad vydal metodické doporučení školám, podle kterého by zápis měl být především společenskou událostí, kdy je dítěti představena škola jako bezpečné a příjemné prostředí, pohovor učitele s dítětem má trvat maximálně dvacet minut, a pokud škola zorganizuje další aktivity herního typu, neměly by trvat déle než hodinu.
Boj proti zápisové turistice? Ředitelé riskují potíže u soudu
Tou dobou resort vydal i desatero doporučení pro rodiče, v němž každý bod obsahuje několik odrážek. Hned u prvního, který se týká fyzické a pohybové zdatnosti, je rozepsáno, že by nastávající prvňák měl umět házet a chytat míč, stát na jedné noze, zavázat si tkaničky, udržovat pořádek a podobně. Podle dalších doporučení by mělo dítě zvládnout třeba vyprávět příběh, zkoušet napsat jméno hůlkovým písmem, správně držet tužku, rozlišovat tvrdé/měkké a dlouhé/krátké hlásky.
Podle Lánské jsou daná doporučení přemrštěná.
„Ty body se moc nesetkávají s rámcovými vzdělávacími programy pro mateřské školy. Děti nemusí po školce vyslovovat správně sykavky ani umět počítat. To ostatně neodpovídá snahám o snížení počtu odkladů,“ uvedla s odkazem na fakt, že Česko je v Evropě unikátní tím, že pětina až čtvrtina dětí dostává odklad povinné školní docházky, ačkoli jinde to jsou jednotky procent.
Konec encyklopedickým znalostem? Bek zahájil debatu o učivu
Vysoké požadavky pak u rodičů budí obavy, jestli je jejich dítě připravené. Změna rámcových vzdělávacích programů by však měla odstranit i tato doporučení.
„Do budoucna by spíše mělo být důležité, zda se dítě zvládne odloučit od rodičů, je samostatné, dokáže si říct o pomoc, umí si počkat, než na něj přijde řada, či je schopno dokončit nějakou činnost,“ přiblížila Lánská.
Zástupkyně MŠMT: Roste počet žáků běžných ZŠ, kteří mají závažnou vadu řeči
