Článek
Součástí třicetiletého bádání tuzemských odbornic z ústavu ARÚ AV ČR v Praze a ze Správy Pražského hradu je i vybudování restaurátorské dílny přímo na Hradě.
Většina památek tvořila součást pohřebních výbav českých panovníků, jejich rodinných příslušníků, světců a církevních hodnostářů.
Oděvy a látky, které vědkyně společně se Správou Pražského hradu během bádání popsaly, dokládají vysokou úroveň textilní produkce ve středověku i raném novověku.
Bohaté nálezy z Moravy: hroby langobardské elity i mince ostrogótských králů
„Podařilo se nám prozkoumat a popsat 270 kusů různých typů oblečení, látek a dalších textilních doplňků. Většina pochází z hrobů či tumb, dlouhodobě se tedy nacházely v nevyhovujících podmínkách, takže práce s degradovanými fragmenty byla velmi náročná,“ sdělila Helena Březinová z ARÚ AV ČR.
| Tumba (lat. hrob) je kamenný, zděný nebo kovový náhrobek (obdoba sarkofágu) se zdobnou náhrobní deskou, která nemusí obsahovat tělesné ostatky zesnulého. Od středověku, kdy se tumby stavěly nejvíce, se tak nazývá i vyvýšená schránka na ostatky. |
Expertky mezi archeologickými nálezy z kostela Panny Marie, baziliky sv. Jiří, katedrály sv. Víta, kostela Všech svatých a studny v jeho blízkosti objevily různé typy pohřebních oděvů, vybavení tumb světců nebo unikátní kolekci tkanin asijské provenience, které byly ve středověku velmi ceněny.
O hodnotě látek vypovídá i jejich zdobení, převážně na hedvábných látkách odhalily vědkyně geometrické vzory, ale i rostliny, zvířata, prvky architektury či lidské postavy a arabské nápisy.
Z tkaniny z hrobu Karla IV. návštěvník vystříhával kousky
„Také fragmenty tkanin pocházející z církevních rouch z hrobů pražských biskupů z 11.–13. století ukazují rozmanitost tehdejší luxusní textilní produkce. Stejně jako pohřební výbavy čtyř manželek Karla IV. Výjimečná je i kolekce relikviářových tkanin z tumb českých patronů,“ doplnila Milena Bravermanová, dlouholetá kurátorka textilní sbírky Správy Pražského hradu.
Tkanina s palmetami, rostlinným motivem a květy s drobnými kosočtverci; první polovina 14. století; střední Asie; surcot (svrchní oděv) s tříčtvrtečním rukávem z pohřební výbavy jedné z manželek Karla IV.
Připomněla rovněž pohnutý osud textilií z královské hrobky v katedrále sv. Víta, které byly poznamenány opakovaným otevíráním a přemísťováním ostatků a pohřebních výbav. „Typickým příkladem je sametová tkanina pláště z hrobu Karla IV., z níž v minulosti jeden návštěvník pravidelně vystříhával kousky tkaniny s motivem hroznů,“ zmínila Bravermanová.
Na výzkumu pracovala kromě archeoložek Heleny Březinové a Mileny Bravermanové i textilní technoložka Jana Bureš Víchová. Díky propojení vědních oborů se podařilo např. zrekonstruovat podobu pohřební výbavy Karla IV. ležícího na katafalku. Základem bylo propojení dochovaných historických zpráv a výzkumu samotných zachovaných textilií.
„Díky propojení historie a technologického průzkumu textilií jsme objevily i mnohé příběhy - našly jsme kupříkladu zcela ojedinělý obleček pro kojence, který pravděpodobně sloužil jako křestní a posléze i pohřební roucho jednoho z přemyslovských dětí v poslední třetině 13. století,“ poznamenala Březinová.
Výzkum shrnuje publikace Textilie z archeologických výzkumů na Pražském hradě, která letos v červnu vyšla v nakladatelství Academia. Lidé si v ní mohou prohlédnout katalog samotných textilií, který vychází z práce restaurátorek na Pražském hradě. Kniha obsahuje i popis areálu Hradu jako pohřebiště historických osobností, včetně okolností úmrtí, průběhů pohřebních slavností až po otevření a vyzvednutí ostatků.
FOTO: Kolem katedrály sv. Víta se rozprostřel stůl pro veřejnost. Přišel se podívat i prezident
