Hlavní obsah

Pravěcí lovci se zaměřovali na lov mamutích samic, byly pro ně snadnější kořistí

Brno

Pravěcí lovci lovili většinou samice mamutů, protože pro ně byly snadnější kořistí než samci. Samice byly dvakrát menší, navíc se mamutí matky držely s mláďaty ve stádech a jejich pohyb krajinou byl předvídatelnější než u samců žijících osamoceně. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli archeologové z Akademie věd ČR.

Foto: Moravské zemské muzeum

V brněnském pavilonu Anthropos je jedna ze světově nejslavnějších maket mamuta.

Článek

K netradičnímu výzkumu vedla otázka, kterou si vědci kladou už po dlouhá desetiletí. Nejen u osad pravěkých lovců, ale také v krajině vznikaly v paleolitu, tedy ve starší době kamenné, obří hromady mamutích kostí. Archeology zajímalo, jak asi vznikly a jaký je poměr mezi ostatky samců a samic. Využili k tomu genetiku a analýzu kostí bezmála tisícovky mamutů.

„Výsledky studie ukazují, jak důležité je vracet se ke starším archeologickým souborům s novými metodami. Analýza archaické DNA umožňuje blíže poznat chování lidí i mamutů v době před 30 000 lety,“ řekl Novinkám vedoucí Centra prehistorické archeologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích z Archeologického ústavu AV ČR Martin Novák.

Oblast současných Dolních Věstonic, které ve svých dobrodružných knihách popsal Eduard Štorch, byla tou dobou „pupkem světa“. Nacházelo se v ní tolik loveckých skupin, tedy bylo v ní natolik rušno, že archeologové Dolním Věstonicím říkají paleolitický New York.

K analýze použili vědci kosti mamutů z Věstonic, Milovic i Předmostí u Přerova. Tým analyzoval geny 521 mamutů z Eurasie a Severní Ameriky, přičemž u 448 zvířat byla genomová data určena zcela nově. Sto mamutů pocházelo z jedenácti velkých hromad kostí spojených s lidskou činností a datovaných přibližně do období před 30 000 až 20 000 lety.

Foto: ARÚB, Archeologický ústav AV ČR, Brno

Výzkum mamutí skládky na lokalitě Dolní Věstonice I v roce 1966

Pro srovnání vědci analyzovali geny i dalších 421 mamutů z míst, kde se jejich pozůstatky nenahromadily v souvislosti s lovci, tedy jako odpad v sousedství pravěkých sídlišť.

Rozdíl mezi složením hromad kostí z přírodních „mamutích“ hřbitovů a hromad u lidských sídel byl výrazný. Mezi mamuty z míst bez souvislosti s lidskou činností převažovali samci – tvořili 66,5 procenta, zatímco samice 33,5 procenta. V haldách kostí u lidských center byl poměr téměř opačný: 70 procent jedinců tvořily samice a pouze 30 procent samci.

Mamutí matriarchát

Takto odlišné zastoupení pohlaví podle vědců ukazuje, že lovci dávali přednost lovu samic. Z návrší mohli sledovat, jak se jejich početná stáda pohybují často v pravidelných či dobře předvídatelných trasách krajinou.

U mamutů platil stejně jako u slonů matriarchát, tedy stádo vedla samice. Samci žili osamoceně, maximálně v malých stádech samců. Navíc samice dorůstaly „jen“ do hmotnosti tří až čtyř tun, dospělí samci měli šest až osm tun a byli to obři.

Výzkum vznikl v rámci mezinárodního projektu MAMBA (Exploring Mammoth Bone Accumulations in Central Europe), jehož partnerem je Archeologický ústav AV ČR v Brně. Jeho výsledky byly tento měsíc publikovány v mezinárodním vědeckém časopise Current Biology.

Foto: Soňa Herčíková

Odebírání vzorků z mamutích kostí a zubů pro analýzy archaické DNA

Výběr článků

Načítám