Článek
Žádným cizím jazykem se nedomluví 54 procent Čechů, jeden cizí jazyk ovládá 27 procent obyvatel. Ukázal to výzkum Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA) zveřejněný na sklonku loňského roku.
„Pracovali jsme od roku 1998 s pomaturitními studenty a zjistili jsme, že v době, kdy je jim již devatenáct let, patří do začátečnické nebo mírně pokročilé úrovně dobrých osmdesát procent přihlášených,“ uvádí ředitelka Anglicko-českého gymnázia Amazon Eva Kudrnová.
„Mají za sebou střední školu, tudíž by již měli cizí jazyk běžně používat, jenže oni se ho začínají teprve učit,“ upřesňuje Kudrnová.
V patnácti je ucho ještě citlivé na intonaci jazyka
„Chtěli jsme tuto hranici neznalosti posunout alespoň na 15 let, kdy jejich ucho ještě vnímá intonaci cizího jazyka. Proto jsme před třemi roky založili Anglicko-české gymnázium Amazon, kde jazyky vyučují rodilí mluvčí. Studenti mají na výběr nejen mezi angličtinou, němčinou nebo třeba španělštinou, ale mohou využít například i kurzy arabštiny, portugalštiny nebo japonštiny,“ dodává ředitelka.
Podle Kudrnové se největší vlna zájmu o studium jazyků zvedla těsně po roce 1989. „V roce 1992 jsme vylepili plakáty s nabídkou jazykových kurzů s informací, že bude zápis v úterý od 17 do18 hodin. Měli jsme obavy, jestli vůbec někdo přijde. Už v pět hodin se ale u zápisu objevilo sto lidí, kteří se skutečně zapsali a zaplatili. A to byla chudší doba, jenže lidé měli motivaci se učit, dokonce doslova dřeli i během večerního studia,“ vzpomíná.
Co není povinné, jako by nebylo
Současná situace je ale zcela odlišná. Dnes již téměř nikdo nechce studovat v odpoledních hodinách, málokdo má tak silnou motivaci, aby přinášel oběti pro studium.
„V roce 1998 jsme otevřeli pomaturitní studium. Začali jsme s dvaceti žáky a během tří let jsme zapsali 180 žáků. Na začátku třetího ročníku jsou už bez nejmenších problémů schopni studovat v cizím jazyce jakýkoliv předmět a nemají žádný problém diskutovat na přednášce s rodilým mluvčím,“ uzavírá ředitelka.