Článek
„Z hlediska vývoje města to je zajímavé území. Původně tu stála dřevěná zástavba, až někdy v první polovině 14. století byla nahrazena volným prostranstvím,“ upozornil archeolog Radek Bláha z Muzea východních Čech, který výzkum vede.
„Byla to spíš okrajová část vznikajícího města, kam se soustřeďovala některá řemesla. Například zpracování kovů dokládá železářská struska. Doloženo máme i zpracování kůží, respektive usní, a nedávno nalezený keramický přeslen odkazuje na domáckou výrobu textilu,“ pokračoval Bláha s tím, že se zde podařilo zachytit i osídlení z doby před vznikem města, tedy zhruba z 10. až 11. století.
Projekt pokládky teplovodu běží čtvrtým rokem. K významným archeologickým nálezům patří objev části původní hradby hradeckého hradu u městské hudební síně.
„O existenci hradu v těchto místech se ví, ale nález zpřesnil jeho umístění,“ poznamenal ředitel Tepelného hospodářství Jiří Seidler.
Jsou ale i objevy, které mohou způsobit opletačky s policií. Například když se před dvěma lety u budovy církevní základní školy narazilo na kosterní pozůstatky.
„Jednalo se o pět koster. Vše se zdokumentovalo, zaměřilo, a když tu večer zůstal archeolog a místo zakrýval, šla kolem starší dáma se psem, které se to nezdálo. Myslela si, že ten člověk ve výkopu zakopává lidské ostatky,“ zavzpomínal ředitel Seidler.
Bdělá paní ihned zavolala kriminální policii. „Přijela mordparta a skoro to vypadalo, že mu připíší pětinásobnou vraždu. Šlo ale o hroby z 15. století. Ruiny hradu posloužily jako hřbitov,“ ujasnil Radek Bláha.
Kaple s vazbou na pražský Vyšehrad
Archeologové také našli důkazy, že město ve 12. století prošlo požárem, vykopali starou studnu s cennými nálezy, včetně šperků, nebo v Tomkově ulici narazili na dřevěný chodník z druhé poloviny 13. století.