„Podobný exemplář neexistuje.“ V Anglii vystavují kompletní lebku pliosaura

„Podobný exemplář jinde neexistuje,“ věří paleontolog Steve Etches. „Je to jedna z nejlepších fosilií, s jakou jsem kdy pracoval. Unikátní je tím, že je kompletní,“ řekl v prosinci serveru BBC News.

„Stejně jako v realitě jsou dolní čelist a horní část lebky spojené. Jiné exempláře nejsou většinou tak do detailu zachované a něco jim schází, kdežto u tohoto žádné kosti nechybí,“ dodal.

Lebka přesahuje výšku většiny lidí. Celý pliosaurus měřil 10 až 12 metrů. Jeho čtyři silné, ploutvím podobné končetiny mu umožňovaly pohybovat se vysokou rychlostí. Etches pro deník The New York Times uvedl, že se jednalo o největšího masožravého ještěra, jaký kdy žil. V období jury stál tento plaz na samotném vrcholu mořského potravního řetězce.

O tom, že šlo o opravdu velkého živočicha, svědčí i zjištění paleontoložky Emily Rayfieldové, která objevila na zadní straně jeho lebky velké kulaté otvory. Vypovídají o velikosti svalů, díky nimž mohl pliosaurus ovládat své čelisti, a také o síle jeho stisku. Zuby dokázal efektivně prorazit tkáně i kosti své kořisti. Měl jich 130 a na každém z nich byly navíc jemné vroubky, které mu pomáhaly lépe proniknout do masa, ale také se z něj dostat ven.

Mohl proto okamžitě útočit znovu. Dokázal zabít jediným stiskem, jenž měl sílu 33 tisíc newtonů. Na jeho jídelníčku se mohl objevovat např. jeho dlouhokrký příbuzný plesiosaurus nebo třeba delfínu podobný ichthyosaurus.

V lovu pravděpodobně pomáhal pliosaurovi i čenich. Právě na něm našli vědci velké množství malých jamek. Domnívají se, že v nich mohly být žlázy, díky nimž rozpoznával změny tlaku ve vodě a orientoval se tak, kde je kořist. K hledání jiných živočichů mu pravděpodobně sloužilo i tzv. temenní neboli též třetí oko citlivé na světlo. Nacházelo se v otvoru na hlavě a dodnes jej mají i ještěrky, žáby či některé ryby.

I samotné objevení lebky bylo mimořádné. Při procházce po pláži nedaleko zálivu Kimmeridge Bay narazil nadšenec do fosilií a kamarád Steva Etchese Phil Jacobs na špičku dinosaurova nosu ležící v oblázcích. Následný průzkum skalních stěn, provedený pomocí dronu, pak určil, kde by se mohl nacházet zbytek lebky.

Vytáhnout fosilii ovšem znamenalo slaňovat k ní z vrcholu skalní stěny. Vědci museli pracovat ve výšce 15 metrů zavěšení na laně. Práci jim komplikoval drolící se útes.

Pliosaurovi i procesu vyprošťování jeho lebky se věnuje nový dokument sira Davida Attenborougha. Přírodovědec, jehož film je nyní k vidění na BBC, měl možnost sledovat práci vědců přímo na místě.

Vzhledem k tomu, že se našlo i několik obratlů, předpokládá Etches, že je ve skále i zbývající část plazovy kostry.

„Měla by se vytáhnout ven, protože se nachází ve velmi rychle erodujícím prostředí. Útes ustupuje o metry ročně, takže zbytek pliosaura může zanedlouho vypadnout a ztratit se,“ upozornil.

Lebku si mohou návštěvníci muzea prehistorického podmořského světa The Etches Collection ve vesnici Kimmeridge prohlédnout už nyní. Sám Etches ji ve svém muzeu původně plánoval ukázat veřejnosti až příští rok.