Hlavní obsah

Ostravská škola obnovuje kamnářské řemeslo

Právo, Denisa Telaříková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Stát se kamnářem bez vyučení nabídla poprvé a jako jediná v Česku zájemcům o toto elitní řemeslo Střední škola stavební a dřevozpracující (SŠSaD) v Ostravě-Zábřehu. V uplynulých dnech se na škole konaly první kamnářské zkoušky.

Foto: Denisa Telaříková, Právo

Dušan Pokorný z Blanska leští kachlová kamna, která u kamnářských zkoušek postavil s Jaroslavem Lžičařem starším (vlevo).

Článek

Třinácti řemeslníkům z různých koutů Česka se po pětiměsíčním přípravném kurzu podařilo u profesních zkoušek uspět. Nyní si mohou požádat o výuční list, aniž by chodili tři roky do školy. Jedná se o v Česku nový způsob vzdělávání lidí. Podle Cechu kamnářů je to možnost, jak si vychovat kvalitní řemeslníky, když o denní kamnářské studium v současnosti nemají žáci základních škol zájem.

O kamnáře je zájem

Přitom na trhu je poptávka po kvalitních kamnářích. Lidé znovu propadají romantickému kouzlu „honzovských“ kachlových kamen či si pořizují sporáky, pece na pečení chleba či pizzy.

„Lidé zjišťují, že teplo z kachlových kamen je nejzdravější. Jde o pohodové sálavé teplo, které je výborné pro alergiky a astmatiky, jelikož se při topení nepřepaluje prach,“ upozornil viceprezident Cechu kamnářů České republiky Pavel Baďura.

Do řemesla fušuje kdekdo

„Chceme, aby řemeslníci, v tomto případě kamnáři měli odbornou úroveň. Dnes totiž v kamnařině podniká kdekdo a zákaznici na to doplácejí nekvalitou a někdy i ohrožením zdraví či života,“ vysvětlil ředitel SŠSaD v Ostravě-Zábřehu Jan Štursa.

Dodal, že výuka kamnářů je velmi nákladná a bohužel současná mládež v našem regionu zatím nemá o toto řemeslo zájem. „Zájem ze strany deváťáků stále klesal, proto jsme v roce 2004 museli ustoupit od denního studia výuky žáků a pustili jsme se do rekvalifikačních kurzů,“ vysvětlil ředitel.

Výuční list jako pojistka

Kurzu se zúčastnili například i jedenapadesátiletý Jaroslav Lžičař z Pardubicka se svým dvacetiletým synem. „Kamnařině se věnuji čtrnáct let, řemeslo dělal můj děda. Do kurzu jsem se přihlásil proto, že chci získat výuční list, abych se mohl stát mistrem kamnářem. Taky je to taková pojistka do budoucna,“ svěřil se Právu Lžičař.

Jeho syn se původně vyučil puškařem, nemohl však po vyučení kvůli zrušení Zbrojovky najít práci, proto se rozhodl pokračovat v rodinné tradici. Další účastník kurzu, dvaačtyřicetiletý Dušan Pokorný z Blanska zase pracuje ve firmě, která prodává materiály pro kamnáře. Teď se sám stane odborníkem přes stavění kamen a sporáků.

Kvalitních kamnářů jsou necelé dvě stovky

Podle Baďury je dnes v Česku 190 skutečně kvalitních kamnářů. „Přibývají i mladí lidé, ale většinou řemeslo převezmou po tátovi či po dědovi,“ upozornil Baďura s tím, že kamnář je mezi řemesly elita.

„Musí být nejen zručný a umět opracovat kovové věci, keramiku, izolační materiály, ale musí být i dobrý manažer a designér,“ dodal Baďura. Více informací o kurzu najdou zájemci na webu školy www.soustav-ostrava.cz.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám