Hlavní obsah

Odborníci z Univerzity Palackého pomáhají s obnovou sloupu Nejsvětější Trojice

Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) pomáhají restaurátorům s renovací sloupu Nejsvětější Trojice v Olomouci, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a jehož renovace byla zahájena v loňském roce. Chemici, fyzici a geoinformatici na této dominantě historického centra města v uplynulých týdnech detailně prozkoumali její zlacené části. Získaná data využijí restaurátoři při citlivé a odborně podložené rekonstrukci této památky.

Foto: Luděk Peřina, ČTK

Tým odborníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého na sloupu Nejsvětější Trojice

Článek

Obnovu sloupu dostal na starost restaurátor René Tikal, na akci odborně dohlíží Národní památkový ústav (NPÚ). Přírodovědecká fakulta olomoucké univerzity byla přizvána ke spolupráci, aby prostřednictvím svých expertíz a měření pomohla zajistit co nejpřesnější restaurování zlacených částí této významné památky.

Do projektu se zapojili odborníci z kateder analytické chemie a geoinformatiky a také experti ze Společné laboratoře optiky, což je pracoviště Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

Měď, zlato a olovo

Vědci se soustředí na měření lesku zlacených prvků barokního sloupu a posouzení jejich složení a aktuálního stavu. V optické části provedli úvodní měření pomocí tzv. glosmetru, zařízení určeného ke kvantifikaci lesklosti povrchů.

„Získaná data, objektivně číselně popisující rozdíly viditelné pouhým okem, budou propojena s výsledky kolegů z katedry analytické chemie. Následně plánujeme srovnávací měření na in vitro vzorcích slitin s cílem určit, která z nich má nejpodobnější vlastnosti k původnímu materiálu a může být využita restaurátorem při obnově,“ uvedl Karel Lemr ze Společné laboratoře optiky.

Foto: Petr Marek

Sloup Nejsvětější Trojice je momentálně obehnán lešením.

Katedra analytické chemie se zaměřila na analýzy složení materiálu, zejména s využitím rentgenové fluorescenční spektrometrie. Díky této technice lze zjistit zastoupení jednotlivých prvků v podpovrchových vrstvách i odhadnout tloušťku zlacení v různých místech.

Výsledky měření ukázaly obsahy dominantních prvků, jako je měď, zlato a olovo.

„Na jejich základě můžeme odvodit, jak silná je vrstva zlacení. Čím je tenčí, tím více mědi pod ní naměříme. Důležitým zjištěním je také přítomnost olova, která souvisí s historicky používanou technologií zlacení. Tehdy se proces prováděl při vysokých teplotách právě s využitím olova, které pomáhalo vrstvy spojit. V současnosti se tato metoda již nepoužívá, mimo jiné proto, že olovo je toxické,“ vysvětlil Petr Bednář z katedry analytické chemie.

Katedra geoinformatiky všechna pořízená data zpracovala a začlenila do interaktivního 3D modelu sloupu Nejsvětější Trojice.

Výběr článků

Načítám