Článek
Hlavní fáze erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Haʻapai v jižním Pacifiku nastala 15. ledna 2022 a patřila k nejsilnějším v moderní historii. Sopečný oblak vystoupal až do výšky 58 kilometrů, což je dosud nejvyšší hodnota zaznamenaná satelity.
Evropští vědci v nové studii publikované v časopise Nature Communications zjistili, že erupce také pomohla snížit koncentrace metanu v atmosféře. Satelitní měření totiž odhalila neobvykle vysoké koncentrace formaldehydu uvnitř sopečného oblaku.
„Formaldehyd v atmosféře vydrží jen několik hodin. My jsme však oblak sledovali deset dní a byl stále přítomný. To naznačovalo, že uvnitř oblaku průběžně dochází k rozkladu metanu, při kterém formaldehyd vzniká,“ vysvětluje autor studie Maarten van Herpen ze společnosti Acacia Impact Innovation BV.
Během erupce se do stratosféry dostalo obrovské množství slané mořské vody a sopečného popela. Vědci se domnívají, že sluneční záření v této směsi vytvořilo vysoce reaktivní chlór, který následně pomáhal rozkládat metan.
Erupce uvolnila přibližně 300 gigagramů metanu, tedy množství srovnatelné s roční produkcí více než dvou milionů krav. Zároveň však sopečný oblak podle vědců každý den odstranil asi 900 megagramů tohoto plynu, což odpovídá denním emisím dvou milionů krav.
„Věděli jsme, že sopky během erupcí uvolňují metan. Dosud ale nebylo známo, že sopečný popel může zároveň část tohoto plynu odstraňovat,“ dodal van Herpen.
Jak tento proces využít?
Metan je zodpovědný přibližně za třetinu současného globálního oteplování. Během dvaceti let zachytí asi 80krát více tepla než oxid uhličitý. Na rozdíl od něj však metan v atmosféře nezůstává po staletí a obvykle se rozkládá během zhruba deseti let.
Omezení koncentrace metanu by proto mohlo přinést relativně rychlý, i když dočasný efekt. Vědci někdy označují snižování emisí metanu za „nouzovou brzdu“, která by mohla zpomalit oteplování v příštích desetiletích a snížit riziko dosažení klimatických zlomů.
Výzkumný tým věří, že nově objevený proces by mohl inspirovat technologie zaměřené na odstraňování metanu z atmosféry.
„Budeme se snažit tento přírodní jev replikovat. Pokud se prokáže jeho bezpečnost a účinnost, mohl by nabídnout způsob, jak zpomalit globální oteplování,“ uvedl spoluautor studie Matthew Johnson z Kodaňské univerzity.
