O tisíc let starší než Stonehenge. Archeologové zkoumají prastarou českou svatyni

Tým archeologů vedený odborníky z plzeňské Západočeské univerzity (ZČU) zjistil, že na místě dnešní vesnice bylo ohrazení ve tvaru téměř pravidelného kruhu o průměru 230 metrů. Součástí komplexu byl přes 2,5 metru hluboký příkop a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů.

„Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je tato lokalita mimořádná,“ sdělil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z plzeňské univerzity.

„Když jsme začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ vysvětlil Krištuf.

Podařilo se určit hned dvě hlavní pozorovací místa. Jedno souvisí s krajními polohami Měsíce na obzoru během přibližně osmnáctiletého cyklu. Druhé propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem Slunce při zimním slunovratu.

„Spojení východu Slunce a letního slunovratu je pro pravěké zemědělské komunity symbolem počátku, zatímco západ a zimní slunovrat symbolizují konec,“ připomněl Krištuf.

„Stejný princip je i na hlavní ose Stonehenge. A podobně byla navržena také svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ upozornil tento odborník působící na ZČU.

Podobností je víc. Stonehenge i Chleby byly rovněž místem rituálů. Svědčí o tom například býčí lebky a rohy nalezené v příkopu poblíž vstupů. Podle archeologa Jana Turka, který se na výzkumu podílí za pražskou Univerzitu Karlovu, pravděpodobně původně zdobily monumentální brány vedoucí do ohrazení.

„Kult býka patřil mezi významné náboženské symboly prvních zemědělců a je znám z mnoha oblastí tehdejší Evropy,“ řekl Turek.

V příkopu se našly také lidské kosti. Dřívější výzkum odhalil hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně osmnácti lidí, které do něj byly vkládány postupně. Současný výzkum ukazuje, že později se role místa změnila.

Krištuf upřesnil: „Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno například s keltskými druidy, první výsledky z Chlebů naznačují opačný vývoj. V době železné už monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil. Příkop byl postupně zasypán a na místě někdejší svatyně vzniklo běžné sídliště.“

Nyní se vědci podle Jana Fišera z Univerzity Hradec Králové zaměří také na analýzu zeminy. „Lidé po sobě kromě artefaktů nebo ostatků svých mrtvých zanechávají také chemické stopy v půdě. Ty nám mohou napovědět, jak bylo toto výjimečné místo využíváno v různých obdobích pravěku,“ uvedl Fišer.

Veřejnost může archeologům nahlédnout pod ruce přímo na lokalitě v Chlebech ve středu 19. srpna od tří odpoledne během akce Archeologické léto.