Článek
V naší zemi je momentálně okolo 150 firem jejichž výroba spadá do kosmického průmyslu. Zabývají se především vývojem a montáží družic, ale i produkcí nejrůznějších součástí do satelitů. Mimochodem, tuzemské technologie, které jsou od Česka nejvíce vzdáleny, se nacházejí na evropské meziplanetární sondě Juice, která v roce 2031 dorazí do cíle, tedy na oběžnou dráhu Jupiteru.
„Ve vesmírném průmyslu nestačí technologii jen navrhnout na základě teoretických výpočtů. Potřebujeme ji i fyzicky otestovat, ideálně v podmínkách, které se co nejvíce blíží realitě. Nové testovací centrum pomůže zkrátit drahocenný čas mezi vývojem a ověřením produktu, aby se mohl vydat do vesmíru,“ řekl Novinkám ředitel společnosti TRL Space Petr Kapoun.
Tato brněnská firma patří k významným českým podnikům v oblasti kosmického průmyslu, proto se společností JD Dvořák, která se specializuje na zkušební techniku a simulace, vybudovala testovací centrum. Vědci a vývojáři budou mít k dispozici nejen dva hlavní stroje, ale i další techniku, a také dokonale čistý prostor, který montáž vesmírných technologií vyžaduje.
Třepání i extrémní teploty
Prvním unikátním zařízením je něco jako protřepávač. Jde o elektrodynamický vibrační systém IMV A45/EM4HAG. Umístí se na něj nově vyvinutá součástka a stroj ji protřepe vertikálně i horizontálně, jako by právě byla na kosmické raketě letící ze Země na oběžnou dráhu. „To, že něco funguje za klidného stavu, neznamená, že se to například při letu nebo jiných náročných situacích nepokazí. Někdy stačí drobná prasklinka, jemné poškození, posunutí součástky uvnitř a celá technologie nefunguje,“ vysvětlil pracovník centra Michal Mičola.
Další zátěžové testy nabídne termovakuová komora TVAC S-CUBE 94203. Místo vibrací je v ní testovaný výrobek vystaven extrémním teplotám a nízkému tlaku. Testují se v ní například části satelitů, letecká elektronika nebo zařízení určená pro náročné klimatické podmínky. Dosáhnout v ní lze mimořádných teplot od minus 196 do plus 250 °C.
„Termovakuová komora umožňuje simulovat vesmírné prostředí od hlubokého vakua až po extrémní teplotní rozdíly, jimž jsou vystaveny družice na oběžné dráze Země. Stejné principy se však využívají také při vývoji polovodičů, optických systémů, letecké elektroniky nebo obranných aplikací,“ řekl za výrobce komory, firmu Streicher Plzeň, Emil Černý. Obě zařízení byla vyrobena v Česku, přičemž vybudování centra přišlo na 20 milionů korun.
Jedním z prvních uživatelů nového testovacího centra bude společnost Zaitra, která jej využije při vývoji svého řešení Skaidock, což je palubní jednotka pro zpracování dat v malých satelitních misích.
Do budoucna bude centrum sloužit také pro projekty TRL Space. Jedním takovým je například nanorobotický experiment CONREX, připravovaný ve spolupráci s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava pro plánovaný let budoucího astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
Technik Michal Mičola ze společnosti TRL Space ukazuje jeden z nových strojů na testování odolnosti technologií směřujících do vesmíru.
Prezentace laboratorního modulu CONREX s nanoroboty. Obdobný by mohl vzít k testování ve vesmíru astronaut Aleš Svoboda.
