Článek
„Netopýři patří mezi nejvíce přehlížené a nepochopené obratlovce městského prostředí,“ uvedl vedoucí projektu Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výskyt a ochranu netopýrů ve Zlíně.
A právě to se rozhodli vědci změnit v novém tříletém projektu, který nazvali „Netopýři v urbánním prostředí – problematika jejich soužití s člověkem ve městech“. „Zaměřujeme se nejen na jejich výskyt ve městě, ale i na samotnou ochranu netopýrů,“ podotkl Zukal.
Ve Zlíně žije podle vědců asi dvacítka druhů netopýrů, včetně těch vzácnějších. „Je zde spousta staré zástavby, ve které jsou škvíry vhodné pro netopýry. A všude kolem je zároveň množství zeleně. To vše netopýrům svědčí,“ vysvětlila Kateřina Zukalová z vědeckého týmu.
Cílem projektu je nejen získání cenných vědeckých dat, ale také osvěta veřejnosti a podpora šetrného městského plánování.
„Netopýři každou noc uloví tisíce kusů hmyzu, čímž přirozeně regulují jeho populace. Ve městech mají důležité ekologické funkce, ale urbanizace a rekonstrukce budov jim často berou místa k životu,“ tvrdí Zukal.
Netopýr velký v jedné z jeskyní v národní přírodní rezervaci Kaňon Labe (ilustrační foto)
Výzkum se zaměří na mapování úkrytů netopýrů ve Zlíně, genetickou analýzu populací a také na prevenci konfliktů mezi lidmi a těmito chráněnými živočichy. „Netopýři jsou často obětí předsudků a nepochopení. Náš projekt má pomoci změnit tento pohled,“ dodala Zukalová.
Ochrana ohrožených savců
Do projektu se může aktivně zapojit i veřejnost. Obyvatelé Zlína mohou prostřednictvím webových stránek hlásit výskyt netopýrů nebo jejich úkrytů. Odborníci následně vyhodnotí situaci a nabídnou vhodná řešení – ať už jde o ochranu, monitoring nebo asistenci při rekonstrukci budovy.
„Každý nahlášený úkryt nebo pozorování pomáhá zlepšit naše poznání a přispívá k ochraně těchto ohrožených savců,“ přiblížila Kateřina Velecká z Masarykovy univerzity v Brně.
Kolonie netopýrů velkých na kostele v Lysicích
Součástí projektu budou také přednášky, školení a akce pro školy a veřejnost. V budoucnu se plánuje i zapojení studentů do výzkumu s využitím ultrazvukových detektorů, které zachytávají echolokační hlasy netopýrů. Tento přístup se osvědčil i v jiných zemích, například v Estonsku.
„Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že i malé skupiny motivovaných studentů dokážou shromáždit velmi cenná data. A přitom se naučí něco o vědě, přírodě a respektu k životnímu prostředí,“ vysvětlil koordinátor vzdělávacích aktivit projektu Evžen Tošenovský.
